Příliš mnoho otázek

Roco poposedával na sedačce ve vlaku a škrábal se, jako by měl blechy. "Jak v tomhle můžou chodit?"
"Aspoň se snaž vypadat nenápadně," zaúpěla Hope.
Vlak konečně opustil Dolní čtvrť a oba se nahrnuli k oknu.
"Páni!"
"Fantazie!"
Brzdy zaskřípěly. Plni adrenalinu se vyvalili ven. Nemohli uvěřit tomu, že to dokázali! Jsou tady!
"Stůjte!"
Srdce jim spadla až kamsi do kalhot.
Předpisovým pochodem se k nim blížil průvodčí. "Vaše jména, prosím."
"Ee... Já jsem Ming a tohle... eh... Viktor," vykoktala Hope.
"Odkud jste? S kým jste přijeli?"
Příliš mnoho otázek!
A tak udělali jedinou věc, která je napadla. Vzali roha.