Smíření

Obrázek uživatele Blanca
Úvodní poznámka: 

Navazuje (po jistých peripetiích) na drabble Plesání.

Drabble: 

Poslední kočár zmizel za zatáčkou, Laureen skopla z nohou střevíce a bosky proběhla domem. Její ložnice byla potemnělá, po její komorné ani památky. S tichým zaklením sáhla po zvonku, když se z rohu ozval hlas:
"Dovolil jsem si jí dát volno."
Ten večer už podruhé ho málem probodla... vějířem. Místo toho ho praštila pohledem.
"Z voltového korzetu se sama nedostanu," zavrčela.
"Nejsi sama..." přistoupil k ní. "Neříkej, že se ti nestýská."
Její ústa spustila protesty - předem marné, protože měl pravdu.
Nechala se odstrojit a s trochou váhání ho nechala, aby si lehl k ní.
V jeho objetí konečně spala klidně.

Komentáře

Obrázek uživatele Eurydiké

To je pěkný

Obrázek uživatele Blanca

Díky moc :)

Obrázek uživatele Terda

U vějíře jsem se začala chechtat (pardon bylo to silnější než já) a ten konec mě dokonale rozněžnil.

Obrázek uživatele Blanca

Neomlouvej se, vějíř tam je jako vtipná vsuvka, takže chechtání je správná reakce. A jsem ráda, že konec působí něžně :)

Awwww...
(to je hrozný, jak já se pořád opakuju)

Obrázek uživatele Blanca

:) všichni se opakujeme.

Obrázek uživatele Zuzka

Awwwwww.... (a já se ještě opakuju po jinejch)
S někým důležitým vedle sebe... uklidňující. Awwww....

Obrázek uživatele Blanca

Jop. Děkuju :)

-A A +A