První a poslední krůčky velikána vedou přes balkón
Když nás přítel Luther zase jednou poctil svojí návštěvou, nepřivezl s sebou jednoho, ale rovnou tři sviště. Jeho žena Alberta chuděra měla co dělat, aby jim zabránila během našeho společnýho kázání rozmontovat kostelní lavice.
Po mši jsem ho jako obvykle pozval na lahvinku. Neodmítl.
„Tak co, brachu? Slyšel jsem, že Annie je v Evropě.“
„Jo. Už pátým rokem.“
„Někdy naše sny při střetu s realitou neobstojí, že?“
„Souhlasím. Ty máš nějakej sen?“
„Jeden. Že syny posílám na univerzitu.“
„Hlavně, aby se toho vůbec dožili,“ poznamenal jsem s pohledem upřeným na balkón radnice, kde si Martin s Alfrédem hráli na ostřelovače.
Řeč je samozřejmě o dětství Martina Luthera Kinga juniora, duchovního otce afroamerické emancipace, jehož život v roce 1968 ukončila kulka ostřelovače na balkóně motelu Lorraine v Memphisu. https://cs.wikipedia.org/wiki/Martin_Luther_King
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Moc pěkné drabble.
Také poučné. Líbí se mi to spojení s historií.
výborný jako vždy
výborný jako vždy
Auvajs. :-) Poučné. A zábavné
Auvajs. :-) Poučné. A zábavné, i přes tu temnou předzvěst
Ojojoj!
Ojojoj!