Sveřepá řeč
Uprostřed skal žil sveřepý lid, jenž cizinců za obzorem se bál.
Ale svět okolo dorážel.
"Nechceme-li, aby svět dobyl nás, musíme my dobýt svět," dumal král.
"Jak toho chceš dosáhnout?" ptali se rytíři. "Na každého z nás deset cizích bojovníků!"
"Naší zbraní je naše řeč!"
I postavili dělo a do světa vypálili slova.
Snášela se jako sníh.
S nožičkami a tykadly, nikdo jim nerozuměl.
Jenom tři vločky zasemenily, neb bez nabodeníček.
Tolar, pistole a robot.
Rostly, rostly, až vyrostly.
Všichni za horami poznali, jaká je moc těch slov.
Kdesi kdysi žil sveřepý národ.
Svět ho respektoval, jeho jazyka se bál.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To je báječné :-)
To je báječné :-)
jeden se hned cítí takový... světovější. A mnohem sveřepější. A střílet semínka slov ohromným dělem přes hraniční skály je vnikající myšlenka!
Děkuji moc!
Děkuji moc!
Dobrý nápad!
Dobrý nápad!
Děkuji za ocenění!
Děkuji za ocenění!
To je super!
To je super!
Děkuji, to jsem moc rád!
Děkuji, to jsem moc rád!
To je opravdu geniální nápad.
To je opravdu geniální nápad.
Rebelka? Velká čest pro mě!
Rebelka? Velká čest pro mě!
Nožičky a tykadla :D skvělý!
Nožičky a tykadla :D skvělý!
Jeho jazyka se bál... super. Prostě báječný nápad :)
Děkuji moc, velká čest pro mě
Děkuji moc, velká čest pro mě!
Zajímavé.
Zajímavé.
Děkuju!
Děkuju!
Krásné! No jo, naboteníčka se
Krásné! No jo, naboteníčka se neujala, tak alespoň ty tři. :)
Pěkná pověst.
Pěkná pověst.
Jazyka se bál a ještě i bojí...
Děkuju moc! Na každé pověsti
Děkuju moc! Na každé pověsti šprochu trochu.
Zvláštně hezké. Nebohý
Zvláštně hezké. Nebohý svěřepý národ měl skvělé způsoby, jak zaznamenat řeč, ale svět o to holt nestál.
Ale ty tři vločky vyhnaly pěkně do výšky, to zas jo.
Díky moc. Přijde čas...
Díky moc. Přijde čas...
Jazyková pověst? To tedy
Jazyková pověst? To tedy hlubokosklon… :)