Když kosmonaut zapřel sám sebe, padal do neznáma

Obrázek uživatele Dia
Úvodní poznámka: 

Epizoda z kosmonautova života.

Drabble: 

Když byl kosmonaut ve věku,
kdy nebyl dítě, ale ani dospělej,
mysleli, že je nemocnej.

Protože byl kosmonaut.

V tom věku se to už nehodilo.
Měli pro tu 'nemoc' spoustu názvů.
Jeho sestra to nazvala nejpěknějc.

Syndrom Petra Pana.

„Odmítá vyrůst”, říkala.
„Na tom není nic špatnýho.”
Ale kosmonaut vyrostl.

Jen ne do klasickýho dospěláka.

Podle společnosti to bylo špatně.
A tak se octnul nad propastí,
která obsahovala škatulku dospěláka.

Skočil.

Padal tou propastí dál.
Jako kdyby padal na černou díru.
Nejdřív ho deformovali.

Pak se rozpadl na kousky.

Chtěl bejt šťastnej.

Chytil se provazu.

Vytáhl se nahoru.

Oblíknul skafandr.

Závěrečná poznámka: 

Někde jsem četla, že kdyby člověk padal na černou díru, byl by natahován a stlačován. Ale tedy jelikož je nenezničitelný, rozpadl by se. To mi trošku připomíná ty chvíle, kdy vás lidi chtějí změnit.
Nenechte se, rozpadnete se. Bylo by tu víc prachu a vy jste mnohem hezčí než prach.

Komentáře

Obrázek uživatele Rya

Závěrečná poznámka by si zasloužila samostatnou kachnu! :-)

Obrázek uživatele Dia

Děkuji :)

-A A +A