A zabolela dálka bez ozvěny když začal padat sníh
Venku pořád nesněží a ulice jsou slizké rozteklou břečkou.
Bolí ho kyčel, vezme si hůl. Zase špatně dýchá (Prášek!). Vyrazí na autobus.
Cestou koupí chlebíčky, sestry se budou křenit, copak vám tu nechutná, ale co!
Taková dlouhá štreka.
„Včera jsme ji přece převáželi,“ říká sestra povýšeně.
Jenže to zařídil její syn, nic neřekl, nic nevím; papír na sebe nemáme.
Jde na autobus a na další, pak kus pěšky, holka, co já už se za tebou naběhal...
Vyjde zadýchaně schody.
Sestra zamrzne vprostřed věty.
„Ale...,“ běží pro pana doktora.
Rozuměl.
Tak už za tebou, Marunko, víckrát nepoběžím–
Svět zakryl závoj vloček.
(Prastrýček z loňského pábitelského drabblete. Sešli se spolu nakonec a napořád po dvou letech letos v lednu...)
Název je půjčený a upravený ze Skácelovy Zimní.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
připadá mi smutné i smířené,
připadá mi smutné i smířené, napsané s velikou něhou i láskou...
...
...
Krásné, ale velmi, velmi
Krásné, ale velmi, velmi smutné...
Smutné, ale plné lásky.
Smutné, ale plné lásky.
To je úžasně napsáno...
To je úžasně napsáno... smutné, ale přitom krásné. Moc veliké káč.
Moc hezky napsáno... i dojalo
Moc hezky napsáno... i dojalo :)
Tak to je první letošní
Tak to je první letošní drable, co mě rozbrečelo
To je smutně krásný. :(((
To je smutně krásný. :(((
Smutné a přece...
Smutné a přece...
To je opravdu smutné, ale
To je opravdu smutné, ale krásně napsané.
Dojemné!
Dojemné!
Už tu bylo všechno napsáno...
...ale už se mě dlouho žádné drabble tak nedotklo, jako tohle...
Tak prosté, krásné a smutné.
Za to by sis zasloužila místo kačenky Ibisa
To je smutné a hořkosladké. A
To je smutné a hořkosladké. A připomíná mi to zase jiného Skácela:
A mělo by už začít sněžit
aby zas bylo v parcích bílo
aby se dalo snáze nežít
i když by ticha neubylo.