Roubenice
„Klucí, když já si vzpomněl, že mám být na svačinu doma.“
„Jseš normální srab!“
„No to teda nejsem!“
„Jen si běž!“
Martin s Tomášem pokračovali sami. Nedávno narazili v lese na opuštěnou roubenici a teď se ji rozhodli prozkoumat. Krčila se na palouku ohraničena jen vratkým plotem, její střecha porostlá mechem. Proplížili se zarostlou zahrádkou a už chtěli vzít za kliku, když v tom Martin zakvičel a dal se na útěk. Tomáš se pomalu otočil a ocitl se tváří v tvář svrasklé stařeně s koštětem v rukou.
„Dobrý den. Vy jste… ta… čarodějnice?“
Stařenka se bezzubě usmála.
„A co myslíš?“
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
V roubenkách určitě bydlí
V roubenkách určitě bydlí samí hodní lidé! :)
Hezký kousek příběhu.
Hezký kousek příběhu. Aspoň jeden se odvážil.