Hledání rodinné harmonie

Když za Akirou přišel úplně poprvé, tvářil se smířlivě. Dokonce přinesl krevety, které oba milují. Třeba si představoval, že si popovídají nad talířem ebi furai a pak společně odjedou domů. Nevím. Že by znal tak málo své dítě? Nebo sebe?
V každém případě se začali rvát do minuty od chvíle, co se uviděli.
Podle mě předal prezident Kusano svému synovi to nejlepší, co mohl, i když si to teď asi nemyslí. Oba jsou stejní.
Nemá smysl jim cokoliv říkat.
Stačí je mít rád a uklízet kousky těch zatracených krevet, rozmatlaných úpně všude, dokud aspoň jeden z nich nepřijde k rozumu.