Stále příliš mladá
Bylo jí padesát a neměla jediný šedý vlas.
Každé ráno si schovávala tmavé copy pod šátek, pečlivě zastrkovala neposlušné pramínky. Myla je nejhrubějším mýdlem, splétala tak silně, až ji bolely. Nevedlo to nikam.
Bylo jí šedesát. Její vrstevnice začínaly umírat; ona sama neznala ani obyčejné nastuzení, natož loupání v kříži. Každou sobotu večer drhla podlahy v kostele. Aby na mši vypadala aspoň trochu... uvěřitelně.
Děsilo ji, že za tím jsou nějaké čáry. A nemohla se svěřit nikomu, snad jen dceři. Jenže Aniela se v Jabłunském už neukázala.
Bylo jí osmdesát a pořád nepotřebovala hůlku.
Zeť ji pozval na Anielin pohřeb.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Chápu, že se jí to moc
Chápu, že se jí to moc nelíbilo, ale já bych to brala... teď a tady.
Cheche, taky se mi ta
Cheche, taky se mi ta představa chtíc nechtíc zamlouvá. (Samozřejmě až na ten závěr.)
Samo o sobě je to fajn,
Samo o sobě je to fajn, akorát že když ona právě za tyhle projevy (v dětském provedení) tehdy práskla vnuka inkvizici, žejo...
druhá stránka
na druhou stranu, je dost děsivé, že ve svém dlouhém životě zůstane od jistého bodu úplně, úplně sama - rodina je pryč, přátelé z dětství a mládí umírají... no fujky, hnusná představa
Je to děsivé. Ale umíš si
Je to děsivé. Ale umíš si představit, že by se k ní dobrovolně vrátil Anzelm?
Má další tři Anieliny děti z druhého manželství. Je fakt, že je moc nezná, protože je k ní Aniela radši nepouštěla...
Jo, je to dost strašný osud.
ty, asi nedovedu, máš pravdu
ty, asi nedovedu, máš pravdu
Rodiče by neměli přežívat své
Rodiče by neměli přežívat své děti, to je příšerné. A jí ještě hrozí syndrom Makropulos. Anas platyrhynchos.
No jo, Aniela holt nebyla
No jo, Aniela holt nebyla kouzelná, tak měla normálně dlouhej život.
Nebude to úplně celej Makropulos, jenom něco pod let. Byla by to zvláštní poetická spravedlnost, kdyby ji kvůli tomu nakonec chtěli upálit jako čarodějnici, co?
Tak.
Tak.
Bylo by to takové osudové.
Bylo by to takové osudové. Kruh se uzavřel…
Dost dobré.:-)
Aha. Jasný důkaz, babi. Čáry, jen neprojevené.
Přesně! Co ta by teď dala za
Přesně! Co ta by teď dala za to, mít Karola doma a živýho! Nebo aspoň tu Anielku.
I když myslím, že sama tuší, oč jde. A já jí ty výčitky přeju, babě.
No jo, někdy je větším
No jo, někdy je větším trestem žít než umřít. Dobře napsané.
<3 jo <3
<3 jo <3
No, muselo ji to pěkně děsit.
No, muselo ji to pěkně děsit. To, že ona sama...
Přesně tak.
Přesně tak.
Ohhh...
Bjørkhallen...
...vždycky se tak těším.
To jsem ráda.
To jsem ráda.
já se taky těším!
Já se taky těším!!
:-))
:-))
Pamatuju si dobře, že je to
Pamatuju si dobře, že je to babička Anzelma?
Svým způsobem je to smutné.
Ano, přesně, Anzelmova
Ano, přesně, Anzelmova babička.
Je to smutné. Přesně jak píšem nahoře. I bez té hypotetické hranice je to svinskej osud.
Co mám napsat, když už
Co mám napsat, když už všichni všechno řekli? Je mně jí líto.
Nakonec jo, viď? I když
Nakonec jo, viď? I když vlastně způsobila smrt dvou členů své rodiny (Karol a Anielino nenarozené) a odloučení dvěma dalším (Anzelm a Aniela).
nejhorší na tom je, že to
nejhorší na tom je, že to myslela dobře...
taky je mi jí líto
Může si za to sama. Ale
Může si za to sama. Ale stejně...
Má teď spoustu času na přemýšlení, co vlastně udělala špatně.
Má. (Ale stejně...)
Má. (Ale stejně...)
Odříkaného největší kus...
Odříkaného největší kus...
Jo.
Jo.
Kdyby vona to aspoň věděla včas, žejo.
Líbí moc.
To je dost tajemný a slibný výkop! (A marně pátrám po chybě, pivo je pivo... :-))
<3
<3
(Když si až do konce dubna pivo nevyhledáš, tak ti jedno koupím jenom za tu snahu, jo? Aby nebyl havran na suchu.)