O užitečnosti knih
Fandom:
Drabble:
„Co to -“ mumlal Porthos, když o ty věci zakopl. Knihy. Výpisky. Zmuchlané papíry… Naprostá anarchie.
Aramis však ani nezvedl hlavu.
„Nezapomněl jste doufám, že máme sraz s ostatními -“
„Jistě.“ Několik posledních tahů perem než uchopil plášť a do kapsy si vsunul jednu z těch knih.
Porthos nenápadně obrátil oči v sloup.
Že okrádat mušketýry není dobrý nápad, poznali pouliční zlodějíčci hned, jakmile je zasáhly Porthosovy pěsti. Hned vzápětí zaskučeli další a s nechápavými výrazy se odplížili do tmy.
Aramis zálibně pohlédl na svého Svatého Augustina.
„Pořád říkám, že lidé užitečnost knih nedoceňují.
Zejména těch v kované vazbě…“ usmál se nevinně.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
hihi, Aramis v celé své kráse
hihi, Aramis v celé své kráse
Oblíbená postava s obrovským
Oblíbená postava s obrovským potenciálem. :D
Jau, teda :D a ještě
Jau, teda :D a ještě Augustinem.. :D a skvělost!
Rčení „stáli při něm všichni
Rčení „stáli při něm všichni svatí“ tak dostává zcela nový rozměr… :-)
Toho jsem stejně vždycky
Toho jsem stejně vždycky tajně milovala. Aramise teda. Jen ta mrcha mylady mi lezla krkem.
Ale když ona byla tak krásně
Ale když ona byla tak krásně padoušská… Dumasovi ji prý záviděl samotný Victor Hugo - a to už je co říct…
Cože? Vážně? Tak to jsem teda
Cože? Vážně? Tak to jsem teda nevěděla...
Četla jsem to v nějaké knížce
Četla jsem to v nějaké knížce, jenom si už nevybavuju název… Ale týkala se právě Dumase a mušketýrů…
Každopádně je to hustý.
Každopádně je to hustý.
Já jsem si mušketýry přečetla
Já jsem si mušketýry přečetla znova jako dospělá a došla jsem k překvapivému závěru, že mylady je kromě kardinála jediná postava, která tam jedná naprosto konsistentně, logicky, pochopitelně a uvěřitelně. A ať jim provedla cokoliv, oni si vždycky začli první, a co se týče Buckinghama, dělala svou práci a dokonce ji dokončila, i když jí Athos sebral ten kardinálův glejt, zavřeli ji a Buckinghama varovali (což v dané situaci mimochodem mírně zavání vlastizradou). A vždycky mi bylo líto, jak dopadla.
Kardinál Richelieu, můj
Kardinál Richelieu, můj oblíbenec už od prvního čtení kdysi v sedmé třídě… A zůstal jím doteď. Milady s ním celkem zdatně drží krok… (Mimochodem, jedním z jejích předobrazů byla jistá lady Carlislová. Taky skončila blbě. Jednoho ošklivého dne ji našli zavražděnou v Temži…)
Augustin je pořádná bichle,
Augustin je pořádná bichle, velmi... užitečná. :D Super drabble. ;)
Předpokládám, že to byla jen
Předpokládám, že to byla jen některá z těch útlejších knížeček. Vlastně měl ten zloděj docela štěstí, že po něm budoucí pan abbé nemrsknul Augustinovy sebrané spisy. To už by po svých asi neodešel…
Kovaná vazba :D Nádhera...
Kovaná vazba :D
Nádhera...
Jo, jo, takové ty okované
Jo, jo, takové ty okované rožky desek. Jednou to na mě vypadlo z knihovny - fakt to docela bolí… :D
Martian, už jsem viděla jako
Martian, už jsem viděla jako zbraň použít kdeco. Ale okovanou knihu :-D Je vidět, že ji nakladatel zamýšlel jako předmět vpravdě multifunkční a Aramis jeho kreativitu pochopil a ocenil.
No jo, mušketýři jako králova
No jo, mušketýři jako králova ochranka by zřejmě měli mít flexibilní myšlení…
Ha, ha. Dobré...
Ha, ha. Dobré...
Děkuji. :D
Děkuji. :D
Okovaná kniha! Dobrý nápad.
Okovaná kniha! Dobrý nápad. Augustin!
Augustin byl Aramisův
Augustin byl Aramisův oblíbenec i v kánonu. Knižní scénka „Aramisova teze“ nemá chybu. Škoda, že ve filmech většinou není…
Aramis dává výrazu "umlátit
Aramis dává výrazu "umlátit argumenty" docela surový nádech. :-D
„Umlátit“ je možná zbytečně
„Umlátit“ je možná zbytečně silné, vždyť šlo jen o takové ty „pádné argumenty“… :D
Jo, literatura. To je mocná
Jo, literatura. To je mocná zbraň.
Děkuji za krásnou formulaci
Katty, děkuji za krásnou formulaci do sbírky. :-)
Jauvajs. Jen tak na ně :-)
Jauvajs. Jen tak na ně :-)
Na neřády musí být přísnost.
Na neřády musí být přísnost. Aspoň v literatuře… :D
Aramis je úžasný! Stejně jako
Aramis je úžasný! Stejně jako knihy. A toto drabble. :)
Děkuji, Azereth. :D
Děkuji, Azereth. :D
Aneb "Pero mocnější meče" trochu jinak...
Když jsem tohle drabble četla poprvé, řehtala jsem se tak, že jsem byla schopná dát jen kachnu. Teď se k němu (nejen k němu) vracím a řehtám se zase.
Trochu mi to připomíná scénu z koupeny ve filmu Čtyři vraždy stačí, drahoušku, jak tam Bohdalka flákne Janžurovou po hlavě tou bustou, Janžurka omdlí a Bohdalka říká "Jo, Beethoven nejí Strauss." (nebo tak nějak).
Tak teď jsi rozesmála zase Ty
Tak teď jsi rozesmála zase Ty mě. Normálně úplně nahlas!
:D Chceche. Aramis je mi
:D Chceche. Aramis je mi velice sympatický. Knihy mají zjevně mnohé nečekané způsoby použití :D
Zvlášť, když k nim člověk
Zvlášť, když k nim člověk přistupuje tvůrčím způsobem. :D