Na rozcestí
Fandom: Království ostrovů (originální fandom)
S tímhle tématem jsem měla problém; už při jeho přečtení se mi usídlil v hlavě obrázek a já nevěděla, co s ním. Nápad se tetelil kousek mimo dosah ruky, bylo frustrující cítit ho a nemoct nic dělat. Nakonec se mi ho podařilo přivábit a napsat :)
Navazuje na Útočiště Řádu.
Přijeli v noci. Spěchali.
Shánějí lidi, vlastně Přeměněné. Větší síla, výdrž. Slibují výcvik, plné ovládnutí schopností. Vojáci jsou potřeba.
Nechceš bojovat. Nerozumíš tomu. Nevíš, že je... válka.
Najednou nechápeš, jak ti mohlo stačit, že jsi, nezajímat se o to, co je venku, mimo Chrám.
Chrám. Jediný domov, který znáš.
Je tu krásně.
Vzduch voní jarem.
Klid a mír.
Jenže... někde jinde teď hoří ohně, zuří boj, umírají lidé...
Teď to víš. Můžeš to ignorovat, ukrývat se ve zlatavém světle zdejších kopců; netýká se tě to. Nikdo tě nemůže nutit.
Ale třeba...
Třeba to můžeš změnit.
Ranní nebe je plné červánků.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Tohle je moc hezký...
Tohle je moc hezký...
Děkuju. Zlatá Gloria.
Děkuju.
Zlatá Gloria.
To je těžké rozhodování...
To je těžké rozhodování...
Ano, je.
Ano, je.
Jsem ráda, že je v drabblátku vidět člověka... teda "člověka", ne literární postavu (která by hrdinně hrrr do toho...)
Výborně popsaný kontrast v
Výborně popsaný kontrast v krásných obrazech.
Bojim, bojim. Nechci, aby šla bojovat.
Jí se taky nechce jít. Je míň
Jí se taky nechce jít. Je míň agresivní než typický Přeměněný.
Ale stejně.
Doufám, že delší téma mě pustí dál tímhle směrem :)
Já taky doufám! Střípky jsou
Já taky doufám! Střípky jsou fajn, ale náznak souvislýho příběhu mi přijde ještě hezčí.
A víš co jsem ráda? Žes přestala psát jenom ty srandičky. Tohle je mnohem lepší.
Souhlas.
Souhlas.
No tak moje obvyklá délka je
No tak moje obvyklá délka je krátká nebo mikro povídka. A to je pro mě prostě vtip, vždycky. Ale tadyto je svět, který je rozsahem knižní, a ten neutáhnu na vtipu, aspoň já ne, přišlo by mi to umělý a neupřímný. Samozřejmě, že do toho světa patří i humor, ale jen jako část z toho všeho.
Je to ohromně barevný a čistý svět, a dost... obyčejný, přes všechna nebezpečí, která číhají za hranicemi nebo vevnitř. Chci ukázat právě tohle.
A stejně si myslím, že psát srandičky není špatné. Čas od času... ;)
Čas od času jo, ale když je
Čas od času jo, ale když je jich převaha, tak je vidět, že většinou mají jenom hezky naleštěnej povrch a uvnitř nic. Že se v podstatě opakujou, jenom variace na téma "hehe, oni jsou blbí". Však sama píšeš, že větší věc se na srandičkách neutáhne. :-)
Ale legrace chybět nesmí, to dá rozum.
No tak to já bych neřekla, že
No tak to já bych neřekla, že je to variace na "oni jsou blbí". Víc se mi líbí humor vycházející z absurdnosti situace. Prostě klasické kraťásky, vtipy, ale milé, které se nevysmívají, ale smějou se spolu s protagonisty. Humor spíš milý než škodolibý.
Větší věc tažená na srandičkách bývá taková laciná. Pokud ovšem člověk není génius, a i tehdy se někdy stane, že to prostě uletí.
Zase ale každému se líbí něco jiného.
Vtipy, které se nevysmívají,
Vtipy, které se nevysmívají, to se líbí i mně. :-)
A až budeš mít Ostrovy na papíře, dej vědět, udělám si na ně místo v polici.
*Je poctěna*
*Je poctěna*
Tohle je výborný. Ještě že se
Tohle je výborný. Ještě že se přitřepetal, a září mnoha barvami.
Jojo, to je ten do bronzova.
Jojo, to je ten do bronzova. Nechtěl se nechat chytit, ale vyzrála jsem na něj. Pustila jsem mu hudbu...
Takže takhle se na ně musí?
Takže takhle se na ně musí?
Když to je složitý, každý
Když to je složitý, každý chce něco jiného. Třeba dnešní... sedí na prahu a ostražitě čenichá. Má podlouhlý čumáček a velké uši a vůbec nemá křídla, jako ten předvčerejší a dnešní.
Dneska je modrý.
Dovnitř se mu nechce.
Krásný!
Krásný!
Děkuju :)
Děkuju :)
Nějak momentálně nedokážu
Nějak momentálně nedokážu vyjádřit, co bych k tomu chtěla říct. Ale moc se mi to líbí. :)
Děkuju :)
Děkuju :)
Moc hezký obraz.
Moc hezký obraz.