Jeden slepec veršotepec

Obrázek uživatele Skřítě
Fandom: 
Drabble: 

Někdo říká, že psát básně je otázkou střeva,
to slepé mu dávno vzali, jemu to však neva.
Smutný rytíř do olova dál své verše tepe,
pro cit nenachází slova, bez nich to jde lépe.
Duch jazyka někde dřímá a věty zní kostrbatě,
"budu věrně po tvém boku", slibovala svatosvatě.
Opuštěn a Múzou zrazen všechna slova ztrácí,
složit rýmy dohromady nadlidskou dá práci.
Zoufale ji proklíná, hlavu skládá do klína.
Lásku, věrnost odpřisáhla, všechno plané sliby,
slova nezní tak, jak mají, ve větách jsou chyby.
Cestou veršů kráčí potmě, zaslepený páskou,
on se však svých básní nevzdá, neb jsou psané láskou.

Komentáře

Obrázek uživatele Aries

líbí. Dávám do oblíbených

Obrázek uživatele Skřítě

bez mučení přiznám, že navzdory celkem fajn tématu a paradoxně přesně jako v básni, i pro mě bylo trápením vejít se v tomto případě do sta slov tak, aby nikde nic nechybělo ani nepřečnívalo. Po dlouhém zápolení ale dokonáno jest :-)

Obrázek uživatele Rebelka

Ó, dokonalé, sestři :). Strašně se mi líbí verš: to slepé mu dávno vzali, jemu to však neva.

Obrázek uživatele Skřítě

myslím, že nedopadla nejhůř... nakonec z toho předčasného porodu bylo přenošené a celkem životaschopné poetické mládě :-)

Obrázek uživatele Profesor

Opravdu moc povedená báseň. Slepé střevo mu dávno vzali...;-P

-A A +A