Těžká noc
„Včera mě zase podělal pták,“ postěžoval si Frank. „To přeci není možný! Třetí den po sobě! Mám to takovou smůlu. To se jeden těší na jaro a má to takhle celý pokažený. Ještěže je pořád příjemnej chládek.“
„A to neuvěříš, co se včera stalo mně,“ přerušil ho Arthur. „Já včera teda trochu flámoval, takže jsem šel pozdě spát – a jak se převlíkám, tak normálně rána jak blázen a nějaký nemehlo mi to napálilo přímo do zadku. Taky to mám pořádně odřený… Jo a on si pak klidně někam zmizel!“
Oba ledovci spolu soucítili. Bylo ráno, 15. dubna léta Páně 1912.
Fandom:
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To je roztomilý :o)
To je roztomilý :o)
Ledovci maj těžkej život.
Furt lidi, lidi, a ledy nikdo
Furt lidi, lidi, a ledy nikdo nepolituje!
Ledy a lodě nikdy nikdo
Ledy a lodě nikdy nikdo nepolituje! (Ha, a teď mně díky místním drabblům napadl námět na jedno... akorát že tenhle chudák si odřel čenich a ne zadek)
Já bych se asi neměla smát
Já bych se asi neměla smát vzhledem k mýmu drabbleti na téma Ledová voda... Ale nemužu si pomoct :-D Nemehlo! Napálil do zadku :-D Umírám se slzami smíchu v očích
No to dá rozum, že napálil do
No to dá rozum, že napálil do zadku, kdyby ho ten ledovec viděl, tak by se přece vyhnul, žejo. Kdo by chtěl schytat takovou šlupku do čumáku. :-)
Tenhle komentář mě dostal
Tenhle komentář mě dostal ještě víc než to drabble! :D
Aj. Moc hezké.
Aj. Moc hezké.
Ani kormidlovat pořádně
Ani kormidlovat pořádně neumějí, že. Pf. :D
:-) Ty namyšlení lidé. Vrazí
:-) Ty namyšlení lidé. Vrazí do mě, pak dvě hodiny dělají bordel, jakoby to byla jejich poslední hodinka a od té doby jsem furt jezdí nějaké expedice, či co a hledají něco po mýma, ehm, nohama.
Z toho by se jeden...
Z toho by se jeden... rozpustil.