Ridick: Černočerná tma

„Tak tě konečně máme Ridicku. A tentokrát se ti nepodaří utéct jako obvykle“.
„Uvidíme, přece jen se mi říká mistr útěků,“ řekl svým klasicky ledovím hlasem a hmatem našel hrot hřebíku trčící ze židle. Už věděl, jak se zbaví pout.
Neznámý se jen usmál, napil se čaje z plechového hrnku a zapnul reflektor mířící na Ridicka. „Světlo se tvým vyleštěným zornicím nelíbí, co?“
Již osvobozený Ridick se však vymrštil ze židle, poslepu uchopil hrnek, který neznámý držel v ruce a vší silou ho vrazil vězniteli do hrudi.
„Tohle zabere vždy,“ řekl si pro sebe Ridick a šel ukrást další letadlo.

Rok: 
2011
Komentáře (archiv): 

So, 2011-04-09 14:16 — Profesor

Cynikovi ve mně se to
Cynikovi ve mně se to mimnořádně líbilo.

-A A +A