Ztracený syn
Tři utekli. Jeden se vrátil.
Za čtyři dny stál prostě jen tak před bránou B a třásl se zimou.
Vzali jsme ho dovnitř, zabalili do deky, dali mu najít a připravili mu pořádný hrnek čaje.
Ten ho rozpovídal. Líčil nám, jak se dostali z institutu. Vypozorovali pravidelnosti v systému a v hlídkách a proklouzli skulinami. Mazané.
Šli lesem. „Ale já jsem dál nemohl,“ chrlil na nás. „To světlo, bylo úplně jiné než tady. Tan ostré. Doteď ho vidím, když zavřu oči.“
Ujistili jsme ho, že to bude v pořádku, a odvedli ho do sklepa.
Tam ho to světlo trápit nebude.
Pá, 2011-04-08 23:44 — Lejdynka
Au! Uch, to zamrazilo... :(
Au! Uch, to zamrazilo... :(
Pro psaní komentářů se přihlašte
So, 2011-04-09 00:24 — Aries
Já se ke komentíku s
Já se ke komentíku s dovolením připojím
Pro psaní komentářů se přihlašte
So, 2011-04-09 11:23 — Rebelka
Já také, prosím. Brrr...
Já také, prosím.
Brrr...
Pro psaní komentářů se přihlašte
Út, 2011-04-12 09:24 — Dangerous
Nápodobně, ale líbilo!
Nápodobně, ale líbilo!
Pro psaní komentářů se přihlašte
So, 2011-04-09 14:40 — Profesor
Tohle správně mrazí. Ale je
Tohle správně mrazí. Ale je to hezké.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
