Překupník
Tohle. Tohle, protože je moje a protože to pořád ještě trošku bolí a protože vlasy dorůstají pomaleji, než bych si byl býval přál.
Padl soumrak. Plachty lodí zplihle visely z ráhen. V přístavu nikdo nebyl, jen občas po mole prošla dvojice stráží.
Mladý elf shodil kápi a obezřetně se rozhlédl. Pramínky krátce ostříhaných vlasů zavířily kolem bledé tváře. Klid. Jako netopýr se mihl nádvořím.
Ten muž už čekal. Byl to Východňan s řídkým vousem a páskou přes oko.
„Máte to?“ zeptal se tiše mladík.
„Jak jsme se dohodli. Nejdřív peníze.“
„Tady. Patnáct smaragdů, tři šňůry perel, třicet uncí zlata.“
Překupník kývl, předal balíček a rychle se klidil.
Chvějícíma se rukama, se slzami v očích Erestor pohladil zboží.
Byl to hřeb z Glorfindelova štítu.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Wau
Wau
To jsem.. to jsem.. to jsem
To jsem.. to jsem.. to jsem přehlídla? Jak to, že jsem to přehlídla? Proč to.. tento? To je strašně krásný, bolestný a smutný..