DMD 2019

Obrázek uživatele Elluška

25. března 3019

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Věnováno Blance.

Drabble: 

Věděla, že nastal konec. Nájezdníci se prostě obrátili na útěk, obléhání ustalo jako jarní přeháňka. Elfové je pronásledovali s bílým plamenem v očích. Zatoužila se k nim přidat, vdechovat sladkou vůni vítězství, křičet věky potlačovanou píseň pomsty.

Dokázali to, ti nepravděpodobní hrdinové, jimž směla pomoci jen maličkým kouzlem, jediným paprskem světla.

Unaveně usedla na travnatém pahorku. Jižní obzor vypadal zatím stejně. Zhluboka se nadechla, naslouchajíc řece. Poslala vědomí po proudu, snažíc se zachytit myšlenky druhých.

Jenže řeka mlčela. Svět utichl.

Paní Galadriel sevřela pěst, ale Nenya, Prsten vody, neodpověděla. Vyhasínala. Chladla.
Oči se zamžily slzami. Ale... Vždyť to tak chtěla.

Závěrečná poznámka: 

Říkala jsem si, že bych letos psala samý "Middle-earth fanfic" momenty, ale pak jsem si vzpomněla na různá loňská témata a už si to neříkám :)))

Diabolus mendax est

Drabble: 

Drahá Dezinvektilo,

velmi mě těší, že Ti budu moci v průběhu příštího měsíce vypomáhat svými radami. Pevně doufám, že Ti budou k užitku. Dostala jsi svůj první větší úkol, mladá ďáblice, tak hleď, abys jej správně splnila.
Protože v opačném případě by to mohl být také tvůj úkol poslední. To bych samozřejmě byl víc než nerad. Dodnes s lítostí vzpomínám na svého nešťastného synovce Tasemníka, který i přes veškerou mou péči brutálně selhal. Samozřejmě jsem se snažil za něj přimluvit. Jsme přece rodina, že. Bohužel, trestu stejně neunikl.
Ty se však neboj. Jsem tu pro Tebe.

Tvůj milující strýc Zmarchrob

Obrázek uživatele Hippopotamie

Zdrženlivost ve Městě

Úvodní poznámka: 

Ach jo, tak to vypadá, když člověka dlouho nic nenapadá, a pak si před spaním pustí jeden díl jednoho seriálu ...
Jsem moc ráda, že je tu zase DMD.

Drabble: 

Seriál o čtyřech přátelích – mniších v Římě, ve městě, kde je vždy mnoho příležitostí ke zdrženlivosti.
Díl 30. Fra Domenico, známý kazatel na téma zdrženlivosti, má problém: jeho spokojený celibát se stává každodenní rutinou, neví tedy, o čem kázat. Fra Adrien se ponořil do četby o odříkání pouštních Otců: podaří se jej přátelům odvrátit od odchodu z Města na poušť? Fra Ginepro zvažuje zpestření své zdrženlivosti flagelantstvím, ale nebaví ho to. Fra Giordano začal číst Plótína: přikloní se spíše k novoplatónskému pojetí čistoty (a odpadne od aristotelského tomismu)?
Následuje: „Summa“. 2053. díl nekonečného seriálu na motivy knihy sv. Tomáše Akvinského.

Obrázek uživatele Zayl

Doma je doma

Fandom: 
Drabble: 

Byl to zvláštní pocit, vracet se po takové době. Ze známých ohybů cesty se mu střídavě svíralo srdce a žaludek. Nikdo ho vítat nebude, uvědomil si náhle. Trochu zpomalil. Ano, nesmí si nic nalhávat. Nebudou rádi, že ho vidí. Ale... doma je přece jen doma. A život půjde dál. Jednou se možná vrátí do starých kolejí. Znovu přidal do kroku. S něhou přejížděl pohledem po známých polích. Už nebyl daleko.
Náhle se zarazil. Zvláštní... Poznával tyhle stromy i travnatý svah. I tu vůni dobře znal. Tady to přece bylo... Tady to přece... Zmateně se rozhlížel a hledal, ale Lidice nenašel.

Závěrečná poznámka: 

Moc se těším na komentování vašich krásných stoslůvek! :)

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Od obrozenců k dnešku

Fandom: 
Drabble: 

Kdysi, při vstupu do této komunity, jsem si zvolil obrozenecké literární jméno. Ta doba mne nějak podvědomě inspirovala.
Ovšem dnes je už vše jinak. Tehdy literáti měli jen pero, inkoust a papír, o počítačích a internetu se nesnilo ani těm největším fantastům z nich. Komunikovat spolu v reálném čase mohli jen osobně a tedy mnohem omezeněji. Literatura byla doménou mužů, Rettigová a Němcová byly prvními průkopnicemi mezi ženami. Dnes jsme v DMD my muži v menšině. Snad možná už tehdy spisovatelé piknikovali na Letné, tolik literární historii neznám.
Něco však přece jen se svými předchůdci máme společné. Lásku k literatuře.

Obrázek uživatele Elet

Takové obyčejné přetočení Vesmíru

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Rozepisovací stoslůvko

Drabble: 

Dříve byl sobec. Ne že by se nedokázal podělit, neuměl pomoci nebo neměl ostatní rád. Měl. A moc. Ale první otázka, kterou si vždy pokládal, zněla: „Co chci já?“

A pak bylo najednou všechno jinak. Jen tak, bez nejmenšího varování. Překalibrovat vědomí, změnit hodnoty, přetočit Vesmír - tři, dva, jedna, teď!
Nikdo se neptal, jestli o to stojí, svět se prostě změnil; úplně a od základů. A „Co chci já?“ bylo najednou bezvýznamné, neúplné a až bolestivě zbytečné.

„Co se stalo?“ můžete se ptát.

A já, s vědomím, že ani jazyk ve vší své dokonalosti na to prostě nestačí, odpovídám: „Láska.“

Obrázek uživatele Vinpike

Komorní hostina Páně

Drabble: 

„Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém,“ vzhlédl, „tam jsem já uprostřed nich.“ Byli tři, podle příslibu tedy čtyři.
V kostele pro osmdesát lidí.
V neděli.
Takhle jsem si to nepředstavoval, napadlo ho. Přes všechna temná očekávání.
Kaplanoval v okresním městě, kde v den Páně k padesáti věřícím na každé z obou mší. Jako čerstvě vysvěcený pln elánu a energie; upozornil na sebe. V zemi zapomenuvší na Boha poslali do Bohem zapomenutého kraje. Prolákliny na dně studny, temné komory v tunelu.
Nejsoutice vyrvány z kořenů, z původní zástavby zůstal kostel, z rodáků ti dva, kterým slouží mši.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Skřítě

Když mám náladu pod psa, tak si zazpívám hopsa... :-)

Úvodní poznámka: 

Ještě jsem si jen tak pro radost střihla jednu... nedodržuji sto slov, ale to téma mi prostě evokovalo melodii písničky od Kabátů "Kdoví jestli" a protože ji mám ráda a protože mi tak dlouho hrála v hlavě, něco jsem si na část té melodie naškrábala a pak mi bylo líto nechat na to jen prášit v šuplíčku... tak třeba si zabroukáte se mnou :-) https://www.youtube.com/watch?v=1mNzUzUIijo

Drabble: 

Kdoví jestli....
ten muž dle vzhledu klidně schopný skolit kance
bude i zítra v klidu sedět na Prodance,
ochotný sdílet křehký dívčí svět.

Dojetím brečí,
což ve prospěch těch něžných citů k tobě svědčí,
až časem zjistíš, že to všechno byly řeči,
růžové brýle sundáš za pár let.

Kdoví jestli...
až časem navlíkne ti na prst snubák zlatej,
nebude tvrdit, že byl tehdá děsně sťatej,
poselství co ti nohy podlomí.

Všechno je jinak,
nasraně chrlíš na něj výčitky jak lávu,
neboť má jiných věcí denně plnou hlavu
a srdce city napůl rozlomí.

Dej na ně dlahu a pak přiznej si, že mládí už je v tahu,
tak jednou provždy vzdej tu svoji hloupou snahu,
on už se prostě nikdy nezmění.

Vždyť ho máš ráda, přestože pár let odmítá ti umýt záda,
i když už péči jen o sebe sotva zvládá,
vždyť tvého žití byl vždy koření.

Obrázek uživatele Skřítě

Vše je jinak než má být aneb nový eko-hit

Drabble: 

Člověk hledá mezi slovy něco víc než pauzy,
dělá z péče o přírodu mediální kauzy.
Přitom obchod bez obalů lajkuje jen po netu,
dál vesele devastuje naši modrou planetu.
Bio nebo eko jsou dnes dvě klíčová slova,
za něž se i uhlíková stopa hravě schová.
V nontoxických domácnostech mladé biomatky
ekoteror podporují, velí na strom zpátky.
Přitom by stačilo jít hezky po srsti,
ve vztahu k přírodě vzít rozum do hrsti.
Vzduch a voda, fauna, flóra,
chce to víc než jenom fóra.
Co mě štve, že v jistých věcech je mi pořád líno,
dosud ráda kážu vodu, avšak piju víno.

Obrázek uživatele Wolviecat

Změna je život

Drabble: 

Kapitánka Jane Kirk, slečna Spock a doktorka Lenna McCoy se spolu hrdinně vydávají tam, kam se dosud nikdo nevydal.

Tony Stark nadává ve španělštině – jak ho to naučila jeho matka – a v jidiš – jak to odposlech od svého otce.

Alex Hamilton bere každé ráno, než odejde do školy, čtyři různé tablety.

Finn se rozhoduje mezi Rey a Poem, než mu dojde, že je zbytečné zlomit jednomu z nich srdce.

Sonny de la Vega přerazí nos každému, kdo by mu připomínal, že se kdysi jmenoval jinak.

Doktor vnímá svět odlišně než předchozí regenerace.

Všechno je jinak. To ale neznamená, že hůř.

Stránky

-A A +A