U tohohle kousku jsem smála upřímně a nahlas. Amaranta a její Tučňáci a jiná zvířena.
Tady se mi zas pro změnu sevřelo hrdlo. Aplír a Dilema. Uf. Všem podobným případům přeji šťastné konce.
Tady jsem nevěřícně četla a čekala, co se z toho vyklube: Aveva s bohy stojí Ve frontě.
Úsměv mi vyvolával kterýkoliv drabblík od Carmen, kde se objevil malý Mikuláš. Třebas tento: Výchova k samostatnosti.
Ovšem Kachní krach od Doktora, to znělo zlověstně. A přitom to bylo tak úžasné a zábavné drabble.
Vytvořit sportovní drabble pro pštrosa, toť úkol vhodný pro eliade. Zvládla ho prostě na jedničku a je zde: Sníh a mráz, vůkol nás..
Jak může být prohra vítězstvím nás krásně přesvědčil Galahad v kousku Tombola.. Výtečně jsem se bavila.
Mamut a její zápisy ze života čtu ráda. Ale někdy velmi, velmi bolí.Tak končí show...
Skřivánkovy plachty - neboli Terdu - vyhlížím každým rokem. A každým rokem se houpu na vlnách, prožívám boje a bouřky a bojím se o osud posádky. Ale tenhle kousek je jiný, je vymalovaný. Slovy. Námořníkova nevěsta.
Vedle plachet vyhlížím též Království ostrovů od Tess. Vran, Rezka, Liška... baví mě. Baví mě moc. Třebas Rezčina poslední suchá odpověď v Demokracii v praxi je prostě skvostná.
Horor vedle hororu sází denodenně tif.eret. A jeden mrazivější než druhý. Těžko vybrat, který je lepší. Já sáhla po Studni.
Xantin s jeho rodinnými historkami nesmí chybět. Chór hlasů, komentující každé téma, je prostě bezva. Prostě není nad Rodinnou poradu v užším kruhu.