O klišé ve FF i mimo FF

Obrázek uživatele Danae

Tohle téma je inspirováno komentáři u Klišé binga. Můžeme v něm rozebrat, co klišé je a co klišé není, za jakých okolností, zda někdy ano a někdy ne a proč a vůbec všechno okolo.

Obrázek uživatele Aries

Aspoň se tady zaplní ten prázdnej chlíveček :-)
Jak o tom tak přemýšlím, tak podle mě klišé není záležitost obsahová, nýbrž formální, řekněme postupový stereotyp. Proto si myslím (obecně, aniž bych chtěla polemizovat s tou hrou), že je dost těžké postihnout klišé jedním dvěma slovy. Například milenecká dvojice klišé podle mě prostě není a nikdy nebude, ačkoliv snad o ničem se nepsalo a nepíše častějc. Jenže to je zkrátka dané tím, že lidi se v jednom kuse skutečně zamilovávají, co svět světem stojí, takže je to téma pořád zajímavé a blízké zkušenosti jak autora tak skoro každého čtenáře. Teprve v momentě, kdy se příběh zamilované dvojice začne odvíjet stylem: seznámili se díky drobné nepříjemné nehodě - ze začátku si byli nesympatičtí - došlo k zvratu a uvědomili si, že to je ten pravý / ta pravá, tak máme klišé. Protože v momentě, kdy hrdinka nechtíc poleje nějakého chlapa kafem nebo se jí zvrtne noha a ladně se mu snese do náruče, každý hned ví, jak to bude dál a jak to dopadne. A já osobně tohle vnímám jako formální chybu způsobenou tím, že to autor nedokázal vymyslet nějak líp a jel cestou nejmenšího odporu po vyježděné koleji.
Na druhou stranu nezavrhuju úmyslné využití klišé s tím, že z ničeho nic přijde změna a něco bude jinak, než každý čeká. To docela dobře funguje jako moment překvapení.

Obrázek uživatele Julie

Já si popravdě řečeno klišé soukromě definuju jako něco u čeho si můžu říct "jó, to byl tenhle díl Star Treku" :-)
Obecně si ale myslím, že záleží na historickém i žánrovém kontextu. Třeba genderbend podle mě mimo fan fiction klišé není.

Obrázek uživatele Aries

co to je genderbend?

Obrázek uživatele Julie

Pardon, máme to tam jako genderswap - změna pohlaví.

Obrázek uživatele Tess

Klišé není jednoznačně určená záležitost, klišé je něco živého a měnícího se. Zvlášť ve fanfic. I z normální zápletky může za nějakou dobu vzniknout klišé; neznalý autor vstupující do komunity fanfic může napsat komunitní klišé aniž o tom tuší.
Každá komunita - i v rámci jednoho fenoménu - může kromě toho mít klišé různá.
Učitelka opčm - se zamiluje do Snapea.
Snape - voní po hřebíčku.
Do Bradavic - přestoupí nová studentka v Harryho ročníku, je zařazena - do Zmijozelu/Nebelvíru.
Atd. Atd.
Dvě nejlepší kamarádky - se octnou ve světě Hobita - zrovna včas, aby se objevily na Bilbově dýchánku.
Poručík Mary Sue - je nejmladším důstojníkem Flotily - naprosto výjimečná - zachrání svět.
Dale Stormbringer - nikdy nevěděl že dokáže ovládat Sílu - dokud nebyl objeven jakožto poslední žijící potomek...

Samozřejmě některá témata jsou primárně klišovitější než jiná. Ale nezabráníte tomu.

Obrázek uživatele Aries

Já mám dojem, že to je přesně to, co jsem psala já. Čili že klišé je formální postupový stereotyp, bez ohledu na to, jestli ho autor opsal nebo vymyslel sám od sebe. Eventuelně menší klišátka jako opakovaný motiv nebo fráze, to by byl ten Snape s hřebíčkem, podoba po otci, oči po matce, Mary Sue, která si jde na Příčnou koupit nóbl šaty a je z toho jakože otrávená, tyhle věci.
S proměnlivostí klišé taky souhlasím, je to záležitost módy a je možné, že dřívější klišé, které už nikdo nemohl ani vidět, jak bylo běžné, časem upadlo v zapomenutí, třeba i protože vyšel z módy související fandom, ale za nějakou dobu se znovu vynoří v jiném kontextu, nejdřív vypadá docela neotřele, ale opět se stálým opakováním omele.

Moc zajímavé téma. A sice už dost staré, ale zase umlklo nějak moc brzo na to, jak je nosné, takže do něj zkusím nějak přispět.
Tuším, že na starých Sosácích bylo přímo téma Archetyp versus klišé. To docela vystihovalo problematiku tohohle jevu. Kde je rozhraní mezi něčím, co je prostě tak přirozené jako lidstvo samo, a otravným klišé.
Napadá mě, že se klišé vyskytuje na více rovinách. Jedna z nich je příběh jako takový. Tedy hlavní zápletka, která je sama o sobě takový klišé. Dejme tomu něco na způsob nějaké červenoknihovní zápletky - jak pravila jedna úča, je to jako nohy do O: nejdřív se sejdou, pak se rozejdou, pak se zase sejdou.
Nebo něco na způsob Popelky - jak nebohá všemi utiskovaná dívenka ke štěstí přišla… (tady už se ale zrovna můžeme dohadovat, kde je to rozhraní mezi klišé a obecným archetypem).
Další úroveň jsou různé motivy. Když zůstaneme u té červené knihovny, tak třeba sblížení formou toho, že na sebe dotyční (doslova) narazí a to je přinutí k tomu, aby si jeden druhého důkladně všimli, ba dostanou se dokonce jeden druhému do náruče…
Nebo takový ten oblíbený nešvar akčnáren - užvaněný padouch, co se před protivníkem vykecává, místo aby ho zlikvidoval.
Klišé jako hrom jsou samozřejmě taky všechny ty extra okolnosti obetkávající život, zvláště pak zrození hrdiny - osudové věštby, předurčení, oběť rodičů, veletemné záměry nějakých padouchů hned od začátku.
A pak je něco jako typická seriálová klišé. Oblíbené způsoby, jak plácat další a další díly, aby mohla být natočena i třetí série. Třeba takové ty díly, které jsou vyplněny vlastně jen vzpomínkami na různé díly minulé. Nebo různé zápletky typu návrat v čase, alternativní reality, záměna těl atd. Vděčné je taky hrabat do minulosti hlavního postavy, pokud ji nemá nějak jasně danou – vytáhnout nějaké dávné trauma, hrozně temné tajemství, které před všemi skrývá, nebo dokonce něco, o čem ani sám neví. Nebo dočasné sblížení hrdiny s jeho věčným nepřítelem v nějaké prekérní situaci, kdy jim nezbývá než spolupracovat.
A ještě jsou ta klišé typická pro jednotlivé fandomy, jak o nich psala Tess. Ať už jsou to přímo klišé příběhová (jako ta učitelka v Bradavicích a Snape), nebo nějaké omleté způsoby, jak psát o nějaké postavě, jako ten Snapeův hřebíček nebo srážky s potenciálními milenkami.
Jak nad tím přemýšlím, jsou opravdu věci, které nejsou klišé samy o sobě, ale právě až v těch seriálech nebo fanfikšn. Některá témata z Klišé bingo mi připadala docela nezávadná, ale v diskusi se vysvětluje, že jsou to taky oblíbené náměty na seriálové díly nebo způsoby, jak svést dohromady nějaké dvojice. Bez tohohle vysvětlení bych asi nikdy nepochopila, proč se mezi klišé počítá třeba otroctví nebo podchlazení. Ale zase některé ty případy, co jsem uvedla výše, považuju za víceméně obecně platné.
A ještě by mě toho napadlo víc, ale už takhle je to dlouhý až až. Dokonce jsem si vybavila situace, kdy by klišé bylo možné lepší než neklišé, nebo přesněji kdyby už použité klišé bylo dotáhnuto do obvyklého klišoidního závěru. Ale to si nechám na někdy jindy, bude-li příležitost.

-A A +A