Prolog II: U krimu
31. 1. 1978 Stráž pod Ralskem
Byl snědší, hubenější, ostříhanější.
„-kuju, kucí, že jste přijeli! Už se tam nikdy nevrátím, nikdy, rozumíte?!“
Mávne za sebe k vězeňské bráně.
„Dyť máš, vole, ještě flastr,“ chmuří se Robert, „co to bylo, udělat ještě ty podbořanský vilky? V den nástupu!“
„Protest, Berto, i cigoš má svou čest. Odsoudili nevinnýho!“
„Co blbneš,“ nechápe Václav, „vždyť jsme…“
„Ale už to bylo promlčený, chápeš? Tady starej,“ ukáže na Roberta, „si to odkroutil tři roky přede mnou! A vůbec, buď sakra rád, žes tomu unikl. Tam nesmíš mít zachovanou paniku, jinak je s tebou úplně špatně zle.“
„Asi myslíš panenství, ne?“ upřesňuje Robert.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Na tohle se těším už od
Na tohle se těším už od minule!
Má to perfektní atmosféru, vtípek na závěr to odlehčil. Kujú, kucí.
Díky, to jsou milá slova...
Díky, to jsou milá slova... Příběh bude ale spíše ponurý.
Je to takový skutečný. Docela
Je to takový skutečný. Docela časový skok od první stoslůvky. Jsem zvědavá, jak se to bude vyvíjet dál.
Odskoků už bude docela málo.
Odskoků už bude docela málo. Díky moc!
To je tedy pěkná panika :)
To je tedy pěkná panika :)
:-) Díky!
:-) Díky!
fíha, dobrý. Teď jsem ještě
fíha, dobrý. Teď jsem ještě víc napnutá
Děkuju.
Děkuju.
těším se na pokračování - a
těším se na pokračování - a mám pocit, že visí něco ve vzduchu
Visí! Díky.
Visí! Díky.
Pořád to říkám. Nepoužívat
Pořád to říkám. Nepoužívat cizí termity. Z toho vznikají samá nedorozumění. :D
:-))
:-))
To jsem hodně zvědadá, jak se
To jsem hodně zvědavá, jak se to vyvine.
Děkuju. Ne moc dobře (holt
Děkuju. Ne moc dobře (holt historie)...
Jsem vážně zvědavá. Je to
Jsem vážně zvědavá. Je to takové smutné, celoživotní přátelství a kam povede?
Díky, čteš správně, bude to
Díky, čteš správně, bude to smutné...
A já jsem zmatená. Že jsem si
A já jsem zmatená. Že jsem si měla nejdříve přečíst kolíčkové drabble, že jo?
Bylo by to lepší, nikoli
Bylo by to lepší, nikoli nutné :-))