Padesátka - Kobovy noční můry - 45
Koba si prosadil, že si to s Poldýnkou Pisáreckou, spisovatelkou, která mu obrátila život naruby, vyřídí sám. Poslední dobrá rada, kterou dostal, bylo, že se nemá nechat opít rrrohlíkem. Tak uvidíme, jak to zvládne.
„To jsem tedy žádostiv,“ broukl Nevi a oddal se naslouchání pod pootevřeným oknem.
Ozvalo se zazvonění a klapot vysokých podpatků. „Kdo je?“ skřípl ženský hlas.
„Já, otevřete.“
„Kdo, já?“
„Já a neříkejte, že mě neznáte. Já Koba.“
„Reklamy nechte na poličce u dveří a nic nechceme a nepotřebujeme.“
„Moment, madam, já nepřišel nic nabízet. Jdu si s vámi promluvit. Aspoň se kujva koukněte do toho kukátka.“
V kukátku se objevilo velké hnědé oko s pečlivě nalíčenými řasami. Obhlédlo Kobu tak dalece, jak panoramatické kukátko dovolovalo, od plešky až po martensky. Zamžikalo a za dveřmi se ozvalo: „Koba? Opravdu Koba?“
„Ano, madam, a musíme si promluvit. Vážil jsem kvůli tomu dost dlouhou cestu.“
„Koba. Jediný chlap, který byl ochoten nosit králičí bačkůrky,“ zaznělo do otvírání dveří. „Pojď dál, Kobo, a udělej si pohodlí. Nechceš se přezout? Mám krásné... kam ony se to... nevadí, jsou tu ještě lýkové střevíce z dob přemyslovských, velmi pohodlné... neee, přes martensky ne... no co už, tak jo... a uvařím kafíčko... ale předtím asi něco podstatnějšího, ne? Třeba špagety. Domácí těstovinečky pro vzácnou návštěvičku.“
„Skvěle, madam! Jen ne rohlík!“
„Ovšemže nebude rohlíček. Ty z obchodu jsou bakané. Ale na ráno napeču. Teď udělám domácí těstovinečky s ricottou z mlíčka od skutečné kravičky...“
„A dost,“ zvedl se Nevi. „Jdu tam, nebo utáhne Kobu na vařené nudli.“
Energicky vyběhl těch pár schodů a zazvonil. Zevnitř se ozvalo: „Kdo to sem zase kruci...“ a hnědé oko se opět přitisklo ke kukátku. Obhlídka netrvala ani polovinu času potřebného pro proskenování Koby.
„Hleďme, fešák!“ otevřely se pohostinně dveře. „A jakej! Dál, jen dál. To jsou k nám hosti, takové ráda vidím...“
„Brzdi, ty jedna sviluško německá nenasytná namlouvačná! “ rozrazila doširoka dveře Simona s Rejstříkem na rameni a kabelou v ruce. „Toho prvního necháš na pokoji a tenhle - tenhle je můj!“
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Simona se trochu unáhlila, na
Simona se trochu unáhlila, na co potřebuje dva chlapy? Neviho ať si nechá a Koba mohl konečně udělat štěstí se špagetami, bačkůrkami a jistým zaměstnáním v hospodě
:-D
:-D
Já myslím, že hospodu by mu
A jejej. Tady někdo vidí do
A jejej. Tady někdo vidí do Poldýnky jako do hubený kozy. :D
A sakra, mně to došlo, když
A sakra, mně to došlo, když ses zmínila o opíjení rrrohlíkem a začala jsem se bát o Kobu místo o Poldinku. A že jsem měla pravdu! Zjevně jí Brak taky vůbec NECHYBÍ!
A možná se bojíš správně. :)
A možná se bojíš správně. :)
Tak ta je dobře švihlá.
Tak ta je dobře švihlá. Doufám, že autorka (tím myslím mila_jj, aby nebylo pochyb)ji nepopisuje podle svých kamarádek. Musím se nad sebou zamyslet :). Ale mně by teda Gonny a Šejla překvapili mnohem víc, a kruci, nemám těstovinky, natož domácí rohlíčky, něco je špatně...
Máš aspoň kočičí konzervu pro
Máš aspoň kočičí konzervu pro krysáky?
Jo tak to by problém nebyl.
Jo tak to by problém nebyl.
A plnou zahradu trávy?
A plnou zahradu trávy?
Myslím, že se nad sebou až tak zamýšlet nemusíš, to spíš, kdybys měla doma tu kravičku, aby kočičky měly čerstvé mlíčko (a z něj parádní ***čičku). :D
No ale teda ta to zkazila
No ale teda ta to zkazila zrovna když to bylo ták zajímavý! No, Poldýnka očividně boduje, ta to teda s chlapy umí. Teda aspoň takhle na první pohled, dokud jim nezačne nutit příšerný bačkory a otřesné diety. Vlastně se už takhle divím, že Kobu nalákala na něco, co neobsahovalo maso a k tomu ani pivo nebylo.
Jo, Poldýnku jsi vyhmátla. A
Jo, Poldýnku jsi vyhmátla. A Kobovi se nediv, hlad je hlad. :D