Padesátka - Kobovy noční můry - 37

Obrázek uživatele mila_jj
Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Naši hrdinové posledně poznali Kobova a Neviho otce. A v jistém smyslu došlo na Kobova slova, že matky mají jen ženské. Takže dnes se dozvíme něco o Simonině matce.

Kapitola: 

Simona Kobův nezdvořilý výkřik ignorovala. Hleděla na slzu, která se kutálela po spisovatelově tváři a stydlivě se zavrtávala do jeho strniště. Byla jen jedna jediná, ale Simona tušila, že tam uvnitř jich prší litry z temných černých mraků, za kterými není žádná zářivá budoucnost. Proč musí vztahy vždycky všechno komplikovat, sakra?
„Vyprávějte nám o ní, prosím.“ požádala jemným hlasem pana Brzdu. „Prosím.“
Jakub Brzda si lokl piva a zamyslel se, jak začít.
„Víte, ona je taky spisovatelka. Potkali jsme se na NaNoConu (Konference Nadějných Nováčků), ona už vydávala v jednom nakladatelství edici Sestra Simona, a tím mne dokonale okouzlila. Vlastně nejen tím. Ona je, byla, ... zkrátka něco se mi na ní strašně líbilo, ani nevím co, nebyl to jen zevnějšek, svítilo to odněkud zevnitř, taková proměnlivost a nespoutanost a spontánnost. A já jí asi taky nebyl úplně volný, jinak by po pár schůzkách nezačala o naší společné budoucnosti. Dokonce se mi sem nastěhovala, víte? Jenže... to byl začátek konce našeho vztahu.“
„A proč?“ skočil mu do řeči Nevi a vysloužil si Simonino zamračení.
„Ono té proměnlivosti a nespoutanosti bylo trochu moc. Jen si to představte – vyběhnete si do nakladatelství se pozeptat, jestli přijali tu poslední povídku s Kobou, a než se vrátíte, šuchtá baba před domkem a předělává džungli na francouzskou zahradu. To jsem jí zarazil včas, asi v půli práce, ale když jsem byl potom nakoupit, zasadila k baráku břečťan, že prý to tady bude jako ve staré Anglii. Břečťan! Víte, jak ta svině škube omítku?“
„Ta vaše ženská škube omítku?“ vykulil oči Koba.
„Neee... břečťan škube omítku, pitomče. No tak se tedy vrhla dovnitř. Vyházela všechen nábytek, naštěstí jen na půdu, a předělala to tady v japonském stylu. No zkoušeli jste někdy psát vkleče? Z lásky k ní jsem to vydržel týden, pak už jsem podnikl vzpouru a donesl si ušák a stolek. Čímž jsem jí dokonale zničil koncepci celého obytného prostoru, jak mi sdělila. Pomstila se hrozně.“
„To si vzpomínám,“ začal radostně poletovat Rejstřík, dokud ho nesrazil zpátky na sedačku jeden z polštářů.
„Jo, vrhla se na zdravou výživu. Všechny čipsy a buráky mi spláchla do záchodku a poslední stejk nechala sežrat tebe, ty hade! A já abych se cpal jen mrkví a jinou zeleninou, co pěstovala na zadní zahrádce – ještě že mi ji nezačala servírovat sušenou a zvadlou, protože jednou přišla s tím, že i kytky jsou živé a mají duši. Jak já ji nesnášel! A pak přišlo to nejhorší.“
„Co může být ještě horšího?“ pobledl Koba.
„Skutečné domácí štěstí! Zasadila ke vchodu vinnou révu, uvažovala o namalování slováckých motivů nad vchod, pohovku obložila krajkovými polštářky, co jsem se o ně nesměl opřít, pro každé sprosté slovo obracela oči v sloup a nakonec... nakonec... nakonec donesla ty zatracené růžovomodré králičí bačkůrky! Prý pro mne! Abych se cítil doma jako doma. No nezabili byste ji?“
„Kams ji zahrabal?“ optal se věcně Koba.
„Ale nikam. Jen jsem ty bačkory hodil před barák a ona si sbalila bágl a šla za nimi. A už se nevrátila. A dobře tak! Já už ji nechci! Ani vidět, ani s ní mluvit, natož s ní žít! A nechybí! Vůbec mi nechybí! Je mi bez ní dobře! Je mi bez ní skvěle! A vůbec mi nechybí!“
Za první osamělou slzou skanula druhá.

Komentáře

Obrázek uživatele Aveva

No, žena mu nechybí, ale bačkůrky jistě ano! Bačkůrky by chyběly každému ;o)
Obrázek uživatele mila_jj

Akorát Kobovi a Jakubovi ne. :D Ale jak koukám, čtenářům se po nich stýská, co? :D

Obrázek uživatele Tora

No ta je fakt rozervaná, japonský styl ve slováckém sklípku vymyslí málokdo! Zas se s ní nenudil a ty bačkůrky, ty bačkůrky! Těch je škoda. A Rejstřík je spisovatelův ochočený havran, nebo inspirace, nebo postava, nebo co?

Obrázek uživatele mila_jj

No, on se s ní chudák nenudil tak moc, až ho to zmohlo. :) Co by tenkrát dal za trochu klidu. A teď ho má a taky není spokojený, ach jo.
No, Rejstřík je inspirátor, čili čirá inspirace. Takže pobývá tu a tam a radí a kecá kdekomu do psaní a do života, ať už autorům nebo postavám. Chudák, aby si křídla ulítal.

Aby se nakonec všichni nedohodli, že za všechno může Rejstřík.

Obrázek uživatele neviathiel

On neví o těch krysácích :-O

Obrázek uživatele mila_jj

On o nich něco ví, ale ne bohužel všechno. Ještě ho čekají mnohá překvapení. :D

Obrázek uživatele wandrika

Tak toto vysvetľuje mnohé udalosti, čo sa doteraz odohrali...
Záver je úplne brilantný vrátane Kobovej flegmatickej otázky a spisovateľových tajných slzičiek :D

Obrázek uživatele mila_jj

Děkuji moc, blbě a potěšeně se tu usmívám. :)
Ono už je pomalu na čase začít vysvětlovat a uzavírat, takže toho časem bude ještě víc.

No tak ta by udolala každého. Kdyby na Kobu všechny noční můry nestačily, takováhle ženská by to určitě zvládla s přehledem. A jak je vidno, brakový pan spisovatel se vydatně mstil na postavách. Takže si tu návštěvu asi zaslouží.
Docela zvláštní je, že mi připadalo, že by Simona mohla být spíš taky dílem chlapa, tedy hlavně Slimmy. Jak je z ní hysterická fúrie a ještě jí narostou prsa. No, očividně je to složitější.

Obrázek uživatele mila_jj

No, to si Jakub přál ženskou, se kterou by se nenudil. Je potřeba si dávat pozor na svá přání, aby se člověku nesplnila. :)
Jak to bylo se psaním osudu postav, k tomu se zatím vyjadřovat nebudu, o tom bude příští díl. :) Jenom napíšu, že nejenom chlapi si občas myslí, že ženská by měla mít velká prsa. Však ještě duchovní matku poznáme i osobně.

Obrázek uživatele neviathiel

Ta bude osobnost! :-D

Obrázek uživatele mila_jj

No to si piš! Kdo si počká, ten se dočká. :D

Obrázek uživatele HCHO

Úžasné čtení, nejlepší jsou bačkůrky :))))))))))))))))))

Obrázek uživatele mila_jj

Děkuji! Potěším tě, na bačkůrky ještě dojde. :D

-A A +A