Padesátka - Kobovy noční můry-30
Koba se do toho fakt obuje. Kdo pozná, ve kterých filmech čerpal inspiraci (já vím o dvou), má u mě velké významné plus.
„Útěk z vězení nebude vůbec snadný, protože se jedná o objekt s nejvyšší ostrahou. Ale já – po všech těch odsloužených letech – znám způsob, jak se odsud dostat! Bude to obtížné, bude to nebezpečné, ale bude to proveditelné!“ přerušil Koba své kasání a zašilhal po Simoně. Nezklamala jeho očekávání. Seděla a poslouchala ho s otevřenou pusou.
„Copak nemůžeme normálně hlavní branou?“ zeptal se Nevi. „Ty jsi, Kobo, zrušil svou pracovní smlouvu, Simona tu nikdy zavřená nebyla, jen tu měla pronajatý ateliér, a mne propustil velitel dozorců.“
„Nesmysl!“ setřel ho Koba a opět pohlédl na Simonu. „Zapomínáš, že je tu ještě ředitel věznice a ten... víš, já mu... vlastně... vlastně... tebe velitel propustil jen ústně, a to tak docela neplatí. Musíme to udělat tak, jak to plánuju já. Půjde mi o život, ale já se obětuju pro blaho kolektivu,“ zašilhal opět po Simoně a její nevěřícný výraz si vyložil jako maximální obdiv ke své osobě.
„Nejprve odlákám strážné, střežící vchod do systému vzduchotechniky,“ pokračoval sebevědomě Koba. „Pak zabroušeným koncem lžíce odšroubuju šrouby držící ventilační mřížku a protáhnu se do ventilační šachty. Proplížím se jí až na konec a tam nastane peklo.“
Zašilhal znovu po Simoně a pokračoval: „Šachta končí obrovským větrákem. S třemi tisíci otáčkami za minutu umí ta vrtule udělat z chlapa sekanou do vteřiny. Ale já ji obelstím. Vypočítám si to a proskočím!“
Kobův heroický proslov přerušilo Rejstříkovo kašlání. Havran byl modrý jako borůvka a dusil se potlačovaným smíchem.
„Chtěl jsem říci,“ uvědomil si Koba, že přestřelil, „že najdu jistič, ten vyřadím, a až se vrtule přestane točit, proskočím. Rovnou do kanalizační šachty. Ta je přehrazena po celé šířce mřížemi, které podplavu,...“
Rejstřík začal opět modrat a Simonina ramena se také otřásala, nejspíš dojetím.
„... podplavu, povídám, a občas taky přelezu. Až se dostanu ke kotli parního stroje. Tam zase půjde o život. Ohromné zášlehy...“
Rejstřík se skoro začal řehonit nahlas, ale Nevi do něj šťouchl a sykl: „Nekaž mu radost, Rejstříku! Neshazuj ho, snaží se udělat dojem na Simonu, nevidíš?“
„Tobě to nevadí, Nevi?“
„Vadilo by, kdyby mu to žrala, ale koukni, taky se chechtá, ale potichu, aby ho neranila. Takže pokud tam něco takového není, nemohl bys mu to obstarat... ale bezpečně, bezpečně, aby přežil!“
„No jo,“ vzdychl Rejstřík. „Cože to říkal? Vzduchotechnika, vrtule, kanalizace – šmarjá, kde tyhle nápady nabral? – mříže a...“
„Zášlehy!“ zdůraznil Koba. „Zášlehy plynu topícího pod parním kotlem! Ale já si to vypočítám a prokutálím se v mezerách mezi jednotlivými zášlehy a... a.... a tam už je branka ven. Omráčím stráž u brány, seberu jim klíče a přijdu pro Vás! Půjdete jako páni hlavní chodbou! A to díky mně!“ zašilhal po Simoně, zda na něj dosti obdivně zírá. V jejích očích uviděl slzy.
„Simono, hvězdo naše, neplač pro mne. Vždyť já tohle všechno přežiju. A udělám to jen a kvůli tobě, pamatuj!“ zkusil Koba něco z Neviho repertoáru. Simona nevydržela. Opřela hlavu o stůl a její ramena se třásla.
„Kobo, nech ji,“ táhl ho co nejdál od Simony Nevi. „Vždyť jsi ji rozplakal ještě víc.“
„Simono, vzmuž se!“ podal Rejstřík Simoně velkou utěrku, kterou šlo použít nejen k otření očí, ale hlavně k zakrytí spodní poloviny obličeje. „Musíš se připravit na cestu. Chlapi, omluvte ji. To víte, děvče potřebuje s sebou nutně pár drobností. Tak ať se může v klidu sbalit. Simono, zamávej pánům a jdeme!“ zavelel Rejstřík a vystrkal Simonu na chodbu.
Pokračování v pondělí.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Ten sedí toho teda obul :-D:
Ten sedí toho teda obul :-D:-D:-D
A bude hůř. Po přípravné
A bude hůř. Po přípravné kapitole bude následovat realizace. :D :D :D
Koba se nezdá! Chci vidět,
Koba se nezdá! Chci vidět, jak vypočítává, kdy proskočit tou vrtící se vrtulí! Kam se na něj hrabe Chuck Norris!
Koba proskakoval vrtulí sem a
Koba proskakoval vrtulí sem a tam už v době, kdy byl Chuck Norris teprve malá baktérie, přeci. :D
Hlásím, že jsem poznala útěk
Hlásím, že jsem poznala útěk z Alcatrazu.
A nemůžu se zbavit dojmu, že byl ještě nějaký film o lezení do Alcatrazu zpátky, kde se právě proskakovalo turbínou, ale to si už skoro vůbec nepamatuju. Hrál tam myslím Sean Connery
Skála? Taky jsem si na ni
Skála? Taky jsem si na ni vzpomněla.
Výborně, další plus.
Výborně, další plus.
Přiznám se, že útěk z
Přiznám se, že útěk z Alcatrazu jsem neviděla, takže to možná Koba sledoval beze mne, já viděla ještě jinou akční blbost. Ale s tím Connerym máš pravdu - film se jmenuje Skála (The Rock) a tam se právě shlédl v těch zášlezích ohně. Takže plus máš.
Když Skála, tak Skála.
Když Skála, tak Skála. Koukala jsem na to před lety v televizi, ale myslím, že jsem to ani nedokoukala, bylo to blbý. Zato Útěk z Alcatrazu je klasika s Redfordem, viděla jsem to kdysi dávno v kině a doporučuju. Ten druhý film se na tom prvním vesele přiživuje, myslím, že Connery hraje jakoby toho samého chlapa, kterého hrál v Alcatrazu Redford.
Já si to někdy porovnám. Jak
Já si to někdy porovnám. Jak jsme se teď bavily s kamarádkou, někdy se akční filmy (a hlavně ty katastrofické, kde se zachraňuje celá zeměkoule) řadí do kategorie "pustíme si komedii". Je tam takových hlavně fyzikálních blbostí, že nezbývá než se smát... Z tohoto hlediska je druhá polovina Skály podstatně zábavnější, věř mi. :)
Na katastrofický filmy občas
Na katastrofický filmy občas koukám a vždycky se bavím tím, že předem hádám, kdo přežije (hrdina a dáma jeho srdce ano a ještě si stihnou napravit pošramocený vztah, černý bezdomovec či zloděj ne, protože se na poslední chvíli obětuje při záchraně dítěte, zbabělec ne, byrokrat, který brání záchranným pracem, ano, rabující lumpové ne... a vždycky tam jsou). Ale u tohohle filmu jsem buď usnula nebo to vypla, už nevím, a asi mu už další šanci nedám. Fyzikální nesmysly já tak úplně neocením :-)
No jo, na typovačku by byl
No jo, na typovačku by byl taky moc dobrej, asi tak po první velké bojové scéně bylo všechno jasné. Ale máš pravdu, jak u něčeho usnu, obvykle tomu taky druhou šanci nedávám, důvěřuju sebeobraně mozku. :)
No ještě mohl čerpat ze
No, to by fakt šli hlavní
No, to by fakt šli hlavní branou s tím, že to tam pak nějak ukecají. :)
Druhá inspirace, ty scény s vrtulí, jsou ze Stallona a Denního světla - podívejte, jak mu to sluší https://imsvintagephotos.com/image/cache/catalog/products/SCAN-NOP-00519.... :)
Božínku, já z toho Koby
Božínku, já z toho Koby nemůžu. A Nevi je zaplaťpámbu rozumnej chlap, kterému je jasné, že když se nedá dohromady zrovna s ochechulí, tak se dá čekat, že se ta jeho bude sem tam líbit i někomu jinému, a nedělá z toho drama (ještě aby, možná si není plně vědom toho, že přesně odpovídá Simoninu ideálu, ale na takovéhleho Kobu přece opravdu nemůže žárlit).
No, ruku na srdce - koho z
No, ruku na srdce - koho z nás někdy nepopadla chvástavost? Koba před hezkou ženskou taky neodolal. :)
Máš pravdu, Nevi je rozumný, dokonce kamarádovi dopřeje dobrodružství (jak tohle dopadne, v přespříštím dílu), a Simona je velmi, velmi ohleduplná, všimni si... :D ... nevím, jestli bych na jejím místě něco neřekla Kobovi rovnou. :)
Jak já tomu Rejstříkovi
Jak já tomu Rejstříkovi rozumím. Taky se směju, naštěstí nemodrám, neb se mohu smát bez zastírání.
No, to víš, on nechce zase
No, to víš, on nechce zase skončit mezi věnečkem a rakvičkou. :)
Doufám, že máš trochu prodloužený život.
Vidím tam dva díly Akt X a
Vidím tam dva díly Akt X a Vykoupení z věznice Shawshanks, ale spíš vzdáleně.
Na to Vykoupení se budu muset
Na to Vykoupení se budu muset asi podívat. Kdoví, na co Koba čučel beze mne.