Ve spárech Raků XXVI.
Dnes to bude krátké.
Omluvám se, ale hlavní identita se balí na dovolenou. Podařilo se mi ji přesvědčit a tak bere i noťas. Takže je možné, že vydávání dalších částí bude bez prodlevy.
Zbytek cesty Dryn skoro nevnímal. Den za dnem pochodoval nehostinnou krajinou a vyhýbal se veškerým obydlím. Nechtěl na sebe znovu upoutat pozornost. Byl si jistý, že by další podobné setkání už nepřežil.
Rána v rameni se mu připomínala neustupující bolestí. Používání berlí tak bylo ještě těžší.
Dryn si stále opakoval jméno chlapce. To jediné mu dávalo sílu pokračovat.
Po dvaceti dnech dorazil na místo.
Na vesnici byl Ladarg moc velký. Na město zase příliš malý.
Dryn se u vstupní brány zeptal, kde by tu sehnal ubytování. Stráže mu popsali cestu a když kolem nich prošel, zaslechl, že by spíš potřeboval felčara.
Nehádal se s nimi. Cítil, že mu rána na rameni začíná zápachat.
Pomalu ae blížil k hostinci. Už viděl v dáli vývěsní štít houpající se v mírném větříku.
V tu chvíli mu ruka vypověděla službu a Dryn se zřítil na zem.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
No teda. Tak snad najde
No teda. Tak snad najde nějakou pomocnou ruku. Jako já skákala o berlích šest týdnů a stačilo mi to, mít to napořád je šílený. Ale jasně, s jednou nohou se bez nich nikam nedostane. A ta rána v rameni no nic moc. Tak mu teda aspoň držím palce.
Zatím se dokázal dostat ze
Zatím se dokázal dostat ze všeho. Myslím, že i tohle rozchodí.
tak hlavně ať si tentokrát
tak hlavně ať si tentokrát dává pozor
Zažila si někdy chlapa, co by
Zažila si někdy chlapa, co by si dával pozor?
Ale je fakt, že on už by s tím mohl začít
Tak když došel tak daleko,
Tak když došel tak daleko, tak se z toho nějak vykřeše.
Jo. Zatím měl kliku.
Jo. Zatím měl kliku.