Ve spárech Raků - XXIII.
Pomalu ale jistě vařím z vody. Jak byl nápad na celý příběh, tak mizí někam v dál. Do toho hlavní identita zase našla inspiraci na svůj příběh a nenechává mi chvilku na promyšlení mého. Už třetí týden mi přenechává klávesnici jen kvůli upozornění, že už je neděle a musí se vydat padesátka.
Dneska navíc pronesla, že bych měl být za rebela a ukončit příběh teď hned a nechat hlavní postavu prostě umřít.
Možná by to bylo jednodušší. Ale zatím se pořád držím.
Poznat, zda je váš únosce k vám otočený čelem či zády, se se zavřenýma očima poznává hodně špatně. Dryn musel dlouhou dobu nehnutě naslouchat, než si byl jistý. Naštěstí jeho protivník nebyl člověkem, který by dokázal dlouho mlčet. A díky tomu dokázal Dryn určit, kdy se může odvážit lehce pohnout a pomalu začít s přeřezáváním pout.
V duchu opět děkoval bohům, v které jinak nevěřil, že k přepadení došlo v místě, kde byla cesta zpevněná rozdrcenou břidlicí. Její ostré hrany nyní sloužily Drynovi jako provizorní nůž. Že se mu současně zařezávaly hluboko do rukou, si nepřipouštěl. Minutu po minutě se přibližoval k osvobození.
„Ry, vydrž ještě. Já toho hajzla proberu, abys viděl, jak ho zabiju.“
Dryn okamžitě ztuhl. Cítil, jak s ním ten chlap třese a řve mu do obličeje. Nepohnul však jediným svalem a nechal sebou házet.
„Kurva, vzbuď se, ať tě můžu zapíchnout jak podsvinče!“
Dryn nereagoval. A nereagoval ani ve chvíli, kdy se mu do ramene zaryl nůž.
„Vopovaž se mi chcípnout. Slyšíš! Mám tě ve svých spárech a budeš žadonit, abych s tebou skoncoval.“
Dryn cítil, jak vytahuje nůž z rány a bylo mu jasné, že co nevidět bude následovat další rána. Prudce otevřel oči a jedním cuknutím podrazil svému protivníkovi nohy. Tělo dopadlo hned vedle Dryna.
„Vztáhl si ruce na Raka a teď umřeš v jeho klepetech!“ zavrčel a prudkým trhnutím se vyprostil z pout.
„Co? Jak?“ koktal jeho nepřítel zaraženě a pokoušel se odplazit pryč. Tak jako ostatní, i on znal vyprávění o Racích. Nikdo jim neunikl. Nikdy.
„Už za chvíli se přivítáš se svými bohy,“ zašeptal Dryn a sevřel svého protivníka do kravaty.
V přeřezávání pout fakt nejsem expert. Ale ještě si dobře pamatujeme (já i má hlavní identita), jak jsme to právě za pomoci kousků břidlice zkoušeli. Výsledek byl pořezané ruce do krve a tkanička od bot (lano nebylo po ruce a na test stačila) netknutá.
Ale Dryn je Rak, má za sebou trénink, tak budeme dělat, že by to zvládl levou zadní...
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Na to, že je to z paty, je to
Na to, že je to z paty, je to dobré. Na to,že je jednonohý, tak se pere jako ďas. A fakt, že je Rak, mu může hodně pomoci, třeba ten druhý zdrhne, pokud teda ho neuškrtí rovnou.
Díky. Pořád se snažím to
Díky. Pořád se snažím to nevzdat. A protože už jsem skoro v půlce, mám pádný argument vydržet.
Nevzdávej. Teď už by to byla
Nevzdávej. Teď už by to byla škoda. Ale je mi jasné, pokud toho píšeš najednou víc, že je to náročné. Znám to :). Drž se. Líbí se mi to a chci vědět, jak to dopadne!
Ještě pořád si vydupávám
Ještě pořád si vydupávám místo u počítače. Byť tedy je to čím dál tím víc složité. Ale já se nevzdám! Po tolika částech by to byla fakt škoda.
ale jo, tak mu dej ještě
ale jo, tak mu dej ještě šanci :-) po tom, jak trapně se nechal přepadnout, bych taky hlasovala pro rychlou smrt, ale teď si zas skóre vylepšil
Přesně - nechal se trapně
Přesně - nechal se trapně přepadnout. Ale ne, zatím ho zabíjet nechci. Pořád má ještě úkol.
Dobře se z toho dostal. Já
Dobře se z toho dostal. Já bych řekl, že tady se projevil ten výcvik.
Nakonec se to evidentně
Nakonec se to evidentně naučil pořádně.
Jo, určitě to nevzdávej!
Jo, určitě to nevzdávej! Vydrž, už bude půlka.
Držím se, držím.
Držím se, držím.
Byť to jde ztěžka. Ale naštěstí Larim hecuje a když píše von, tak já to dám taky.