Padesátka - Kobovy noční můry-22

Obrázek uživatele mila_jj
Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Kdopak nám povykládá retrospektivu? Kobu byste brzo museli zahlušit, protože by začal o starých dobrých časech, ve kterých vyrážel zuby, Nevi nic neví, Rejstřík ví všechno, ale poví, až přijde čas, a to prý teď není, a bačkůrky se courají bůhví kde. Takže kdo zůstal?

Kapitola: 

Sestra Simona se nevěřícně dotkla svých rtů. Pořád na nich ještě cítila chuť Neviho polibku, na začátku tak dravého, potom nesmírně něžného. Bože můj, to je chlap. Opravdu chlap. Ne jako ti všichni, kdo se ji doteď pokoušeli sbalit.

Měla smůlu už s tím prvním. Krásná, mladičká, neokoukaná zdravotnice, to je přece lákadlo pro každého doktora na oddělení. Jeden se líbil i jí – černovlasý, čenooký, charismatický chlap. Toho mi budou všechny sestry závidět, proletělo jí hlavou, když jí šeptal do ucha něžnůstky.
Vystřízlivěla hned druhý den - to když v jídelně popisoval pěkně nahlas a do detailů průběh jejich společné noci. Tak moc byl v zajetí samochvály, že si ani nevšiml, že Simona stojí ve dveřích. Zrudla, otočila se a utekla.
Nikdy nikomu nezůstala nic dlužná, ani v dobrém, ani ve zlém. Zjistila, že je příšerně mlsný a potrpí si na specialitky. Když specialitky, tak specialitky, pomyslela si a vylepšila skleničku oskerušové marmelády pořádnou dávkou projímadla. Věděla, že ostatní doktoři se něčeho takhle divného ani nedotknou, takže ji klidně nechala v doktorském pokoji na stole v a duchu mu popřála příjemné zažití.
Dopadlo to líp, než čekala. Sežral celou skleničku na posezení a vydal se do jídelny oblbovat sestry žákyňky. Když byl v nejlepším tokání, zmlkl, zlomil se v pase, zbledl v obličeji a zhnědl zezadu od pasu dolů.
Do trapného ticha pronesla Simona: „Hleďme, donšajna, jak se vybarvil. A čuchám, že nejen samochvála smrdí!“ A odešla hrdě středem za velkého potlesku všech přítomných dam.

Z dalších vzpomínek ji vyrušil ruch ve velitelově pokoji. Otočila se a vlétla dovnitř. Je čas dát se zase do práce.

Komentáře

Obrázek uživatele gleti

hnědá je pomsta má.

(řehocu se od ucha k uchu)

Obrázek uživatele mila_jj

Díky. :)
A nejlepší je to načasování, že byla u toho. :D
Jojo, neměl se vytahovat, frajer, to se přece nedělá.

Obrázek uživatele Regi

Holt některé barvičky jsou nejen vidět, ale i cítit :-)

Obrázek uživatele mila_jj

A nemáš takové i ve svém světě? Nemyslím tedy voňavou hnědou. :D
Ale třeba oranžovou s vůní pomerančů, modrou s vůní švestek, rudou s vůní železa... :D

No netvrď mi, že si nezasloužil pomalovat. :D

Obrázek uživatele Tora

Tak to s jí povedlo :) Ten už asi moc děvčat neoblbnul, co :)
Dobrá pomsta. Doufám, že nepřišel na to, kdo mu co vyvedl.

Obrázek uživatele mila_jj

No měl utrum, co si budeme povídat.
Ona je Simona dost inteligentní na to, aby se nechlubila, že, a snad ji nikdo neviděl. :D

Obrázek uživatele Arenga

no, tak to evidentně dotokal ;-)

Obrázek uživatele KattyV

Přinejmenším v této nemocnici. Ale takoví se otřepou. Přesunou se jinam a pokračují. I když taková historka, ta se může nést od nemocnice k nemocnici, ta stojí za vyprávění. :-D

Obrázek uživatele mila_jj

Taky se bojím, že jeho pověst ho bude předcházet. :D
Ale nevím, protože ho v příběhu držet nechci, ledaže by byla všeobecná žádost užít si s ním ještě trochu srandy.

Obrázek uživatele neviathiel

Sladká byla pomsta! :-D

Obrázek uživatele mila_jj

Chutnala po oskeruších! (nevím, jestli jsi to někdy jedla, ale tahle marmeláda nejede každému)

Obrázek uživatele neviathiel

Kyselé mně jedou. Jaká je oskerušová?

Obrázek uživatele mila_jj

Kyselosladká s takovým zvláštním natrpklým koncem. No musela bych si zvyknout.

-A A +A