21. část - Návštěva
Sheila a Gonny spolu s vojáky Holemým a Staňou došli k ruinám bývalého zámečku v Maříži. Objevili nefunkční - nebo nebezpečný - průchod za rozhraní. Našli také záhadnou skříňku, ale v té chvíli se na ně zřítila část stropu bývalé krypty. Gonny vyhrabal sebe, Sheilu a nakonec i skříňku. Ta však byla, až na pochybný a krátce trvající výskyt plyšových bačkůrek, prázdná. Ve zdi krypty se po Gonnyho vzteklém kopnutí otevřel průchod, současně se do krypty přes zbytky propadlého stropu prohrabali i Holemý se Staňou. Bohužel Staňa nepochopil, že záchrana by měla jít shora, a tak se dole v kryptě nakonec sešli všichni čtyři.
„Pudem voknem, ne?“ podivil se otázce Staňa. „Dyž už tu je…“ Nakročil ke světlu.
„Už ani krok,“ vzpamatoval se konečně Gonny. „Ty to vidíš jak Hurvínek válku! Vůbec netušíš, co bys tam mohl potkat!“
Vojáky však světlo přitahovalo jak lampa můry. Právě jsem odstrkovala Staňu, který se už už nakláněl, že se otvorem protáhne, když v té chvíli jasná zář potemněla. Kolem praskliny se začala znovu sypat suť a my najednou zírali na čtyři obrovské drápy, které se zaťaly do zdi a začaly rozšiřovat otvor.
Staňa, s očima hrůzou rozšířenýma, začal couvat. I svobodník vyděšeně lapl po dechu a rychle se odsunul od díry co nejdál. I když, nejdál… těch pár metrů v podstatě nic neřešilo.
Gonny, wigitor v ruce, opatrně popošel krok dva kupředu, klekl si na koleno a zadíval se do otvoru. Pak zbraň namířil směrem, kde se pohybovaly dlouhé a silné drápy, každý zvíci mého předloktí.
Tvor, který se prostupem snažil dostat do našeho světa, byl ohromný. K jeho smůle (a našemu štěstí) byl polootevřený vchod pro něj malý, nedokázal skrz něj zatím prostrčit ani tlapu, i když jeho ohromné drápy se snažily, seč mohly.
„Co to kurva je?“ zašeptal Holemý, oči vytřeštěné.
„Něco, co si tě dá v klidu k obědu, jestli se to sem dostane celé,“ sykla jsem v odpověď.
Staňa reflexivně zašátral po samopalu, ale pak zesinal. „Nechal sem ho nahoře, krucinál, jak sem se sem spouštěl! Nemám ságo, do prdele, co budem dělat?“
„To tvý koktavý železo by ho akorát naštvalo,“ houkla jsem. „Držte se vzadu a nepleťte se nám do práce.“ Začali protestovat, ale umlčela jsem je pohledem. Vytáhla jsem svůj přístroj a přidala se ke Gonnymu.
„Vypadá to na Rewanii,“ řekl, aniž by spustil oči z otvoru.
Přikývla jsem. Rewanijská bestie, vydatný exemplář.
„Zvládneme ji? Vypadá na dospělý kus.“
„Ve dvou ano. Ale nesmíme zaváhat. Jak uvidíš víc než tlapu, střílej.“
Nevím nevím, co by si asi tak pomyslel náhodný pozorovatel. Dva vojáci, krčící se vzadu u zdi a před nimi my, v rukou cosi silně podobného ploché baterce. A proti nám prohrabávající se monstrum, jehož ostrý dráp by nás dokázal rozpárat jedním mávnutím.
Naštěstí však naše wigitory – zbraně určené právě na likvidaci podobných stvůr – zůstaly přes všechna utrpěná příkoří stále funkční. Stačilo tedy jen vyčkat na správnou chvíli a pak se pokusit tvora zahnat, v horším případě zlikvidovat. Chce to jen správné načasování.
Bohužel, jednu skutečnost jsme do našeho plánu zapomněli započítat.
Staňu, který se po chvíli vzpamatoval a rozpomenul se, že sice nemá samopal, ale jednu zbraň u sebe přece jen má. Bodák.
Drápy se znovu zaťaly do zdi. Kameny povolily a sesypaly k zemi. Tlapa zmizela. Otvor ztemněl, obluda přitiskla hlavu k zemi, aby obhlédla dobývané teritorium. Zahlédla jsem zeleně se lesknoucí oko, rozšířené nozdry a velké zuby, přečnívající z dolní čelisti nahoru. Obrovský čenich se pokrčil a zachvěl, jak bestie nasávala pachy z prostor, kam se chystala prohrabat.
Přiložila jsem prst na spoušť a čekala na vhodný okamžik, když vtom se mezi mnou a Gonnym mihl stín.
Staňa napětí nevydržel. Dvěma skoky překonal místnost a pravou rukou, svírající bodák, bodl bestii přímo do citlivého čenichu.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
A hele, že by budoucí Strážce
A hele, že by budoucí Strážce? Nebo budoucí večeře?
spíš bych to tipovala na tu
spíš bych to tipovala na tu večeři...
No nevím,jestli tohle
No nevím,jestli tohle hrdinství je přesně to, co v dané chvíli potřebovali...
No nepotřebovali, co si budem
No nepotřebovali, co si budem povídat.
Šmarjá, není nic horšího než
Šmarjá, není nic horšího než zbrklý hrdina! No ty tomu tedy dáváš, a my máme zase týden čekat??? To se dobrým lidem nedělá!
zbrklý hrdina = většinou tuhý
zbrklý hrdina = většinou tuhý hrdina
no co vám zbývá, tak počkáte, no
Ty máš jediné štěstí, že se
Ty máš jediné štěstí, že se chci dozvědět, jak to dopadne... :D
Seš si jistá?
Seš si jistá?
Jasněže! Jedna z věcí, na
Jasněže! Jedna z věcí, na které se budu až do silvestra průběžně těšit. :D
Tak otázka zní, jestli je tu
Tak otázka zní, jestli je tu alespoň nadpoloviční většina dobrých lidí ;o)
Těm zlým (třeba těm, co píšou cliffhangery do vlastních příběhů ;o) to napínání na skřipec jednoznačně patří!
No teda, Staňa tomu dal. Z
No teda, Staňa tomu dal. Z bestie zvědavé je rázem bestie hooodně naštvaná.
:) asi tak. Ona by asi nebyla
:) asi tak. Ona by asi nebyla ani tak nic moc příjemná, ale když tě někdo píchne do nosu, tak holt se naštveš, no.
Jen jestli je Gonyho wigitor
Jen jestli je Gonyho wigitor po tom zasypání opravdu funkční 8-o
doufám, že jo, ony jsou
doufám, že jo, ony jsou konstruovány na velkou zátěž :)
Staňo! ty pitomej hrdino!!!
Staňo! ty pitomej hrdino!!!
Njn, koná rychleji než myslí,
Njn, koná rychleji než myslí, on je Holemý varoval.
Já mám tendenci být potfora,
Já mám tendenci být potfora, aneb "když jsi zbrklej, tak jsi mrtvej", jak mi říkávala sestra, když jsem se bosky vrhala na stráňku, kde se slunily zmije ve velkém... Ale oni by to pak asi odskákali Gonny a Šej, co? Ach jo, do pondělka tolik času... :)
No zahánět už asi nebudou,
No zahánět už asi nebudou, bude asi zle
Mně je Staňa stejně
On je to takovej trouba, co
On je to takovej trouba, co si budem povídat. Uvidíme, co potvora dokáže.
Mně se Staňa taky líbí. Je to
Mně se Staňa taky líbí. Je to přece voják, tak dělá, co má. Je chyba strážců, že nedokázali obyčejný lidi držet opodál.
Snažila jsem se vygůglit rewanijskou bestii, ale našla jsem jen tebe. To existuje?
Tak oni je zpacifikovali a
Tak oni je zpacifikovali a strčili za sebe, ale adrenalin je adrenalin. No a ty bestie co o nich píšu, samozřejmě existují. Ale jen ve světě Strážců rozhraní. Teda některé i v našem světě, ale ty exotické názvy co neznáš, asi nevygooglíš.
jo, to jsem chtěla vědět :-)
jo, to jsem chtěla vědět :-)
Hezká potvůrka. Jde si jen
Hezká potvůrka. Jde si jen tak očuchat ďouru a hned jí něco píchne do čumáčku!
Viď. Jestli by nám jí nemělo
Viď. Jestli by nám jí nemělo být líto.