Hořké vítězství
Davy jásají, když Václavským náměstím pochodují rázným krokem vyštafírovaní vojáci.
Mají nažehlené uniformy, hrdé pohledy a rozdávají úsměvy. Po mnoha letech válečných útrap v cizině je vítají jejich krajané doma v Československu.
Také dvě ženy mávají procházejícím a natahují krky aby už už spatřily své syny, Otu a Alfréda. Neviděly je celou věčnost a nyní se jejich chlapci vracejí domů jako hrdinové.
Další a další vojáci procházejí, smějí se a stejně tak lidé okolo.
Dvou žen se však zmocňuje neblahé tušení. Ota a Alfréd stále nikde a okolo svatého Václava právě procházeli poslední z mužů.
Za nimi už je prázdno.
Tak nějak zase k té minulosti.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Aj, to je hrozný. :(
Aj, to je hrozný. :(
Nj a přitom se to zrovna na
Nj a přitom se to zrovna na Václaváku odehrálo minimálně dvakrát co vím a není to navíc tak dávno :/
to je hrozný
to je hrozný
Ehm... drabble nebo atmosféra
Ehm... drabble nebo atmosféra?
Hrozně ošklivý, ale hrozně
Hrozně ošklivý, ale hrozně dobře napsaný.
Děkuju
Děkuju