Sedmnáctá

Obrázek uživatele ef77
Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Velmi krátká, omlouvám se :)

Kapitola: 

„A tím se dostáváme k důvodu, proč jsem vás sem přivedl a proč jsem vám svěřil největší tajemství Metra,“ naváže plynule Vrchní klerik, „tajemství, které zná jen velmi omezený počet lidí.“

„Poslouchám.“

„Před jistou dobou se na povrch vypravil jistý... bláznivý dobrodruh. Na vlastní pěst. Bohužel jsme to zjistili příliš pozdě na to, aby ho bylo možno zadržet před výstupem. Když se dlouho nevracel, domnívali jsme se, že... Že zemřel.“

Hlas Vrchního zakolísá. Odmlčí se. Polkne.

„Ale on se vrátil. Normálně přišel zpátky, v celku a nepoškozen.“

„Cože?“ Luka zatne ruce do opěrek křesla, „kde je? Co se s ním stalo?“

Poprvé za celý rozhovor vypadá Vrchní velmi nejistě.

Komentáře

Obrázek uživatele Aries

Já chci delší, další! Kvílík

Obrázek uživatele ef77

Nestíhám, pardon.

Obrázek uživatele Killman

Já něco takového tušil ...

Obrázek uživatele ef77

Tak ono se to nabízelo. Jsem předvídatelná ;).

Obrázek uživatele Tora

Já si to myslela! Proč je to tak krátký!!! To není fér!

Obrázek uživatele ef77

Omlouvám se :).

Obrázek uživatele neviathiel

Etuda pokračuje!

Obrázek uživatele Arenga

Tak to je mučení čtenářů tohleto!

-A A +A