Najít cíl
Na mechové matraci se spalo pohodlně. Dokud nezačali ptáci v předtuše svítání řvát.
Tohle mi v Zóně nechybělo.
Zamyšleně se podíval na valounek zlata, který držel celou noc v ruce.
Nikdo by o tom neměl vědět a přece... je to větší, než zvládnu sám.
To znamenalo vydat se na cestu. Mezi lidi. Na... místo...
Nepamatoval si přesně které. Ale až bude blíž, určitě si vzpomene.
Ale... mezi lidi?
Zachvátil ho silný pocit hněvu. Něco se stalo. Oni zavinili... nebo on?
Zapomenul.
Možná by bylo na čase i odpustit. Jim... sobě?
Nemůžete žít pořád v minulosti.
Zvláště, když žijete prakticky věčně.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Je to... zvláštní část...
Je to... zvláštní část... Nevím proč, ale hrozně, hrozně mě dojala... <3 :')
Díky. Dala mi hrozně zabrat.
Díky. Dala mi hrozně zabrat. Snažím se to ve své hlavě zkoordinovat se zasazením Padesátky a doufám, že si to sedne. Tohle je teda asi sto let po Padesátce.
Zvláštní
a tak nějak i dojemné.
Ale pěkné.:-)
Díky.
Díky.
Myslela jsem dneska na něco
Myslela jsem dneska na něco hodně podobného. Včetně názvu. <3
A přitom jsi nezapomněla na typický ostrovní humor v druhé větě.
Tak ty tam máš taky prakticky
Tak ty tam máš taky prakticky nesmrtelné...
Krásné. A posílám kachnu za
Krásné. A posílám kachnu za řvoucí ptáky. Ti jsou někdy vážně na ránu z praku.
Děkuji a vypouštím kachnu na
Děkuji a vypouštím kachnu na rybníček.
Docela zajímavé zamyšlení,
Docela zajímavé zamyšlení, když jeden ztratí paměť, s úžasným (až černohumorným) fórkem na závěr! Skvěle držíš atmosféru i charakter hlavní postavy, která čím dál sympatičtější!
Díky. Vzhledem k tomu, že se
Díky. Vzhledem k tomu, že se probírá z amnézie, to ještě může dopadnout zajímavě :)
Výborné a jsem zvědavá na
Výborné a jsem zvědavá na pokračování!
No to já taky :D
No to já taky :D