V hněvu zkroušené srdce
Vulgární slovíčka.
Navazuje Ale vy nebuďte na ulicích.
Před jen poslední zastávka u myslivny.
„Pane Strachu,“ otočí se Jeroným, „neusnul jste?“
„Jedu dál!“ sveřepě nevystupuje oslovený.
„Nehodlám se vám zpovídat!“ sdělí, když dojedou.
„To vás nikdo nenutí,“ neodporuje řidič, „jen to máte dál domů…“
„To by se vám líbilo,“ rozčílí se Strach, „abyste soudil jen podle zdání!“
„Nesoudím, abych nebyl souzen!“
„Na kraviny vám seru! Abyste věděl, já byl hvězda, já byl zářivá hvězda – co zářivá, nejzářivější! – ve svém ročníku, ve svém oboru, v třiatřiceti letech primářem! Nesahali mi po kotníky, sráči opatrný, když… jsem asi… přecenil své možnosti. Mělo to vyjít, muselo to vyjít, ale…“
Strach pláče.
Následuje Vynadám duším u Pána.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Nu, hlavně že se nezpovídá.
Nu, hlavně že se nezpovídá.
Trochu se usmívám a trochu pláču s ním.
Přesně
Přesně
Děkuji oběma!
Děkuji oběma!
Vau
Vau
Díky moc!
Díky moc!
Chudák Strach.
Pěkné drabble.:-)
Děkuji.
Děkuji.
každý má občas potřebu se
každý má občas potřebu se zpovídat, i když si to nechce přiznat
pěkné drabble
Díky, myslím, že tak to je...
Díky, myslím, že tak to je...
Chudák Strach, je to v něm
Chudák Strach, je to v něm zažrané už sakra dlouho...
Jak říkáš. Díky!
Jak říkáš. Díky!
Chudák Strach se bojí...
Chudák Strach se bojí...
:-)) Dík!
:-)) Dík!
Tohle jsem musela dát do
Tohle jsem musela dát do oblíbených, to mě dojalo a zasáhlo.
<3
Navíc ještě jeho jméno nabývá nového rozměru.
Děkuji, to je hřejivý
Děkuji, to je hřejivý komentář!!!
Nějak mi tam pořád prosakuje
Nějak mi tam pořád prosakuje alkoholismus. A vzpomněla jsem si na Deset malých černoušků.
To jsou docela přesné
To jsou docela přesné asociace (miluju zpracování v podobě divadelní hry, tedy - v rámci možností - s happy endem, později čtený román mě dost zabolel...). Děkuju.