Kdesi u Arbatu

Obrázek uživatele ef77
Drabble: 

Hvězda moskevských šantánů, planula mi hořce v duši, tenkrát v létech mého dospívání, vzdálená, chladná, cizí a nedostupná. Být básníkem, opěvoval bych ji ve verších, ladnost pohybů, svěžest mládí, nevinnost dovedně skloubenou s tušením prostopášnosti. Být malířem, zachytil bych rusé vlasy, něžné rty, luk obočí. Být bohatý, složil bych k jejím nohám celý svět.

Pak jsem ji potkal, po letech, sešlou stařenu v zapadlé hospodě kdesi u Arbatu, bědnou a unavenou. Přišourala se ke mně, setřela poplivaný stůl: „Dá si pán ještě vodku?“

Vypotácel jsem se do temné noci, neschopen slova.
Nad Moskvou zářily hvězdy, vzdálené, chladné, cizí a nedostupné.

Komentáře

Obrázek uživatele Aries

nádhera. Už je v oblíbených

Obrázek uživatele ef77

Ne... Tohle je totální znouzectnost, já jsem úplně vygumovaná.

Obrázek uživatele Kleio

To je hodně krásné a psané s velkou úctou k originálu. Moc se mi to líbí.

Obrázek uživatele Kleio

To je hodně krásné a psané s velkou úctou k originálu. Moc se mi to líbí.

Obrázek uživatele Kleio

To je hodně krásné a psané s velkou úctou k originálu. Moc se mi to líbí.

Obrázek uživatele kytka

Ty jo! To má atmosféru!

Obrázek uživatele Tora

To jsou bědné konce...

Obrázek uživatele KattyV

Ajaj, to zabolelo.

To jsou opravdu temné aleje. Okouzlující a potom syrově, drtivě reálné. A nakonec mrazivě krásné.

Obrázek uživatele Faob

Perfektní drabble o stárnutí našich mladistvých idolů, ach, smutné, textově brilantně zpracované.

-A A +A