Žena vždy trpí, a nejvíc, když miluje
„Konečně jsem tady. Neměla bych, já vím, však musím! Vždyť srdce bez lásky hyne a to mé jen kousek od propasti stojí. Musím ho vidět, ještě dnes!“
Nádvoří zeje prázdnotou.
„Není tu živáčka v tuto hodinu? Dobře tak! Vždyť pod rouškou falše vstupuji dál. Nikdo mě nesmí spatřiti.“
Převlečena v šat panoše krade se tiše podél stěn.
„Já pošetilá. Co jsem si to jen usmyslila? Však teď nemohu couvnout, teď již ne. Co jednou bylo začato, dokonáno musí být.“
V okně věže se mihne postava.
„Toť on, poznala bych ho mezi všemi! Jen láska k němu přivedla mne na Karlštejn.“
Název citován ze 7. výstupu prvního dějství.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
awww
awww
*dojatá rozpuštěná loužička*
:D
:D
Ach, to je krásný.
Ach, to je krásný.
Děkuji.
Děkuji.
moc pěkné
moc pěkné
Díky :)
Díky :)
Jéje, to je pěkné! :)
Jéje, to je pěkné! :)
Děkuji :)
Děkuji :)
Krása.
Krása.
Díky :)
Díky :)
Dobré to je, na films
Dobré to je, na films nalákala!
To jsem ráda :)
To jsem ráda :)