V údolí růží 5 – Óda na osud blatného hradu
Ubohý pokus o ódu
NESOUTĚŽNÍ
Nad údolím růží starý hrad
V zámek jemný přestavěný
Kde královnu vznešenou kdys
Pohlednou potkati mohl bys
Stěna křehká, stěna subtilní
Místo smíchu vítr zní v ní
Průvodcem je stará krysa
Hnusná celá skoro lysá
Nad údolím růží šlechtici
Nad údolím růží králové
Nad údolím růží v likvidaci
Nad údolím růží vandalové
Loupou se ze zdi sgrafita
Opilec močí u zdi dosyta
Po špatném jistě vínu
Morální zví kocovinu
V hladině shlíží se krása
Pentlí jest jí vodní řasa
Opilce však nezajímá
Keř v zahradě objímá
Dejte všichni valem vínu
Chraňte svoji otčinu
Nechte ódy na neřády
Historie stojí tady
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Mně to hrozně připomíná
Mně to hrozně připomíná nějakého básníka, nevím kterého, ale jo, moc líbí! Je to takové správně nakyslé.
Děkuji za komentář:-)
Ani já netuší, kdo by to mohl být. Vždycky mi říkali, že mé básničky připomínají Skácela, ale tohle tedy Skácel není...
Něco ze Skácela v tom je, ale
Něco ze Skácela v tom je, ale pak je tam ještě někdo jiný. :)
Mno,
že by Magor? Jeho básničky jsou poslední, které jsem aktuálně četla. Jinak netuším. Ale kdysi jsem měla ráda Jezerní básníky a Ginsberga, tak možná něco z toho.
Ginsberg nebo Magor, ten mě
Ginsberg nebo Magor, ten mě napadl.
Povedené převelice!
Povedené převelice!
:-)
Dk.