Stigma nevhodného původu
V tomto drabble se přesuneme o několik desetiletí a jednu generaci směrem k současnosti. Eliška Zenelová je dcera nejmladší ze sester Krásových, Haničky (potkali jste ji letmo předevčírem, vloni pak třeba zde a zde nebo tady), v roce 1955 dostává jako učitelka umístěnku do osmileté střední školy v Horním Hrádku. Ředitelem školy je doktor Daniel Šebesta, kterého si možná pamatují čtenáři Šíleného šuplete. A ten také Elišku trochu poučí o dějinách obce.
Horní Hrádek, 1955
„Zdejší zámek patřil hrabatům von Thaleck,“ vysvětloval ředitel Šebesta. „Vypadal ovšem poněkud jinak, když byl v jejich vlastnictví, a ne ve správě družstva.“
Eliška už zámek viděla. Tedy jen zvenku. I tak jí bylo smutno, jak je zanedbaný.
„Mladý Thaleck tu za války schovával parašutistický výsadek z Británie. Starý pan Thaleck byl natolik věrný republice, že po vyhlášení Protektorátu dostal infarkt. Jediný z rodiny tady zůstal. V rodinné hrobce.“
„Emigrovali?“ zeptala se tiše Eliška.
„Konfiskace a odsun. Rodina měla německé občanství.“
Zarazila se. „Přece pokud byli antifašisti…“
Ušklíbl se. „Myslíte, že na tom doopravdy záleželo, slečno Zenelová? Zvlášť u šlechticů?“
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To se dobře čte. Klidně bych
To se dobře čte. Klidně bych pokračovala
ani nevíš, jakou jsi mi
ani nevíš, jakou jsi mi udělala radost ;-)
Žel, takhle to chodívalo.
Žel, takhle to chodívalo. Pěkné drabble.
No právě :-( díky moc
No právě :-(
díky moc
Nevím, jakými slovy to
Nevím, jakými slovy to pochválit. Velmi působivé drabble?
Děkuji moc!
Děkuji moc!
Tohle drabble opravdu
Tohle drabble opravdu dokonale naplňuje téma. Je mi z toho špatně po těle.
Tak to mne mrzí a zároveň
Tak to mne mrzí a zároveň vlastně těší (pokud to drabble tak působí, je tam to, finišem tam chtěla mít)
Dobře, že o tom píšeš. Mohu
Dobře, že o tom píšeš. Mohu stokrát pochopit a vnímám i racionální argumenty pro to, že to v dané chvíli bylo nutné, ale těch nespravedlností, které se za odsunem schovaly, bylo prostě příliš. Výborná je v tomto skoro zapomenutá Durychova novela Boží duha.
díky
díky
taky to tak vnímám
hodně věcí bylo prostě účelových, protože se to někomu hodilo do krámu (a víme komu, že, kdo si tady chystal půdu pro převrat v 48)
jedna z největších sprostot je pak podle mne Lex Schwarzenberg, co jsem o tom četla a co jsem četla o posledním knížeti z hlubocké větve - no naprosto jsem nechápala - ani ne tak, to, že se to po válce stalo, ale jak je možné, že to je stále platné
Moc dobře se to čte, ale dělá
Moc dobře se to čte, ale dělá se z toho hodně špatně.
jo, mě vždycky taky, když
jo, mě vždycky taky, když slyším o reálných příbězích, které se fakt staly, a ono jich nebylo zase tak málo, bohužel :-(
tohle je silné téma a je
tohle je silné téma a je dobře, že je připomínané.
ano, myslím, že některé věci
ano, myslím, že některé věci by se fakt připomínat měly