Na stráži
Meč byl těžký, nohy od stání oteklé, oční víčka těžká.
Světlo měl za zády, aby ho neoslňovalo. Očima hladil panorama nočního Města.
Zazíval, v uších mu zapraskalo. Město bylo tiché, jen odněkud zdola hrála zvláštní hud...
Neslyšel něco?
Aniž by si to uvědomil, schoval se za štít a vytasil meč.
Hlídací pes mu prošel kolem nohou, zazíval, několikrát se otočil kolem dokola a usnul.
Bývalý konzul Marcus Manlius ukryl meč do pochvy. Sedne si. Jen na chvilinku.
Bylo slyšet ticho.
Lampa mihotavě osvětlovala Junonin chrám.
Víčka měl z olova a meč jak z kamene.
Posvátné husy se zdály být neklidné.
Moci si vybrat, jméno Marcus Manlius bych neodmítl.
Po vzoru Římanů píšu město s velkým M.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Jé, to je dobrý! A ta únava
Jé, to je dobrý! A ta únava je popsaná tak výstižně
Děkuju! Zjistil jsem, že
Děkuju! Zjistil jsem, že nejlíp se mi píše z vlastní zkušenosti. Dobrou noc :D
Až jsem se z toho rozzívala.
Až jsem se z toho rozzívala. Ale fakt.
Sugestivní. A ta poslední věta!
Krásné!
Krásné!
Miluju,
když jsou mi nenásilně připomínány osoby, které jsem dřív znávala...Díky za to.
Ta poslední věta!
Ta poslední věta!
Klaté husy!
Klaté husy!
Dohledala jsem si a je to
Dohledala jsem si a je to parádní.
Líbí, stráž a únava jsou
Líbí, stráž a únava jsou věrní druzi...
To je paráda! Husy na
To je paráda! Husy na Kapitolu.