7. Cesty k sobě
O tři roky později. Lenka má jedenáct let a po prázdninách se chystá poprvé do Bradavic.
„Myslíš, že toho naši otcové ještě nemají dost? Je to stejné jako loni a předloni a předpředloni… Velké naděje a výsledek zase žádný, když nepočítám jeden sádrový odlitek stopy kdovíčeho, a tu hromádku sušeného trusu, nad kterou se pánové rozplývali minulý týden.“ Hubený čtrnáctiletý kluk se opíral zády o strom, žvýkal stéblo trávy a s viditelným despektem sledoval dva muže, kteří pomocí hůlek poněkud nekoordinovaně balili stan. Tira mezitím na dvě hromady starostlivě třídila zavazadla Scamanderových a Láskorádových.
Lenka se zkoumavě zadívala stejným směrem. „Doufám, že ne. Kdyby je to přestalo bavit, už bychom se asi o prázdninách nevídali.“ Právě dokončila obrázek jejich letošního tábořiště na břehu Bajkalu a uklidila pastelky do zbrusu nového školního kufru. Ještě prolistovala skicák plný nejrůznějších kreseb krajin a podivných tvorů, skutečných i vymyšlených, přidala ho k ostatním věcem a zavřela víko. „Víš, Rolfi, hrozně se těším do Bradavic, ale je škoda, že nemůžeme být spolu ve stejné škole. Nechtěl bys třeba přestoupit?“
„Ani náhodou. Já jsem v Krásnohůlkách ohromně spokojený. Je to po všech stránkách moderní škola a učí tam skuteční odborníci. Nevím, proč tě tvůj otec chtěl dát mermomocí do toho hradního muzea ve Skotsku. U nás bychom se mohli po vyučování scházet v knihovně a připravovat opravdu vědecké magizoologické expedice. Ty prázdniny jsou sice pokaždé prima, ale naši otcové se chovají jako úplní amatéři. Absolutní chaos, profesionální odborná příprava neexistuje, dokumentace buď veškerá žádná, nebo se v ní nikdo nevyzná. Takhle v životě nic nenajdou.“
Dívka pokrčila rameny. „Hledání a nacházení asi není totéž. Řekla bych, že jim jde spíš o to hledání.“
„Až skončíme školu,“ pokračoval Rolf ve své vlastní myšlence, „popadneme to za úplně jiný konec. My úspěšní budeme. O našich skvělých objevech pak napíšu knihu.“
„Vezmeme se a já do té knížky namaluju obrázky. Pamatuješ? Tohle jsme si slibovali jako úplně malí, když jsme si hráli na velké objevitele.“ usmála se Lenka.
„Hmm, klidně. Ale hlavně budu… budeme bohatí a slavní. Jako můj dědeček.“
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
...
děti to mají pěkně vymyšleno
To děti docela často mívají.
To děti docela často mívají. :-)
s chlapcem pěkně tříská
s chlapcem pěkně tříská puberta :-)
tak to tak člověk bere, že je protivný kvůli tomu
Lenička je ale k sežrání
Protivný, proč? Já na něm nic
Protivný, proč? Já na něm nic špatného nevidím
Svým způsobem máš pravdu. Na
Svým způsobem máš pravdu. Na čtrnáctiletého puberťáka je vlastně úplně normální.
No, mně se zdá dost na zabití
No, mně se zdá dost na zabití. To povznesené pohrdání všemi kolem kromě sebe. Ale fakt je, že k pubertě to patří.
K pubertě ano. Otázka je, co
K pubertě ano. Otázka je, co z toho v Rolfíkovi zůstane i po tomhle rozkošném životním období.
Mám dojem, že mu zůstane
Mám dojem, že mu zůstane pěkné sobectví. Fakt už vystrkuje drápky. A toho se sám nezbaví, pokud není silná osobnost. Ale spíš mám dojem, že je to rozmazlený fracek.
Uvidíme. Ostatně něco už o
Uvidíme. Ostatně něco už o dospělém Rolfovi víme, že?
Přiznám se, že nevím, nečetla
Přiznám se, že nevím, nečetla jsem. Ale maluješ ho živými barvami, tak si dělám obrázek podle tebe.
Ale jo, četla. Jakpak že se
Ale jo, četla. Jakpak že se jmenuje pan ministr, kvůli kterému nemá Lenka pořádnou práci a musí ilustrovat tu pochybnou knížku o vrahounovi Kobovi? :-)
Tak to vím, prosím, myslela
Tak to vím, prosím, myslela jsem JKR. Mám večer dlouhé vedení, promiň.
Jo, o večerním
Jo, o večerním dlouhatááánském vedení něco vím. :-)
A s tím Rolfem Scamanderem je to tak, že JKR se o něm sice zmiňuje v nějakých poznámkách, takže je vlastně kanonický, ale nic bližšího už o něm nevíme. Takže jeho povaha, povolání a vůbec všechno, jsem si už bohapustě vymyslela.
Arengo,
za Lenku děkuji a Rolfi - no, ještě si pamatuju, jak se můj čtrnáctiletý syn rozhodl, že mě bude vychovávat. Byla jsem tehdy podle něj úplně nemožná. Dnes, ve třiceti už si to nemyslí. ;-)
No, proč by si to taky myslel
No, proč by si to taky myslel, už si tě za ty roky nejspíš vychoval dostatečně ;o)
Bez komentáře (pro jistotu) ;
Bez komentáře (pro jistotu) ;-)
Cha, to si taky dobře
Cha, to si taky dobře pamatuju, ty pohledy, který říkaly, kristepane, jak MOJI rodičové mohou být tak nemožný??? Jak to, že TIHLE dva můžou mít tak skvělý děti?
Jo, tenhle věk je na zabití. Vlastně to příroda dobře vymyslela - čím protivnější jsou, tím lépe člověk nese, že je vykopne z baráku :)
Kolikrát já si vzpomněla na
Kolikrát já si vzpomněla na jistou kapitolu z mé oblíbené knížky - Co život dal a vzal. (Dospívání, aneb posílám k vám Imogenu, vyzvednu si ji, až jí bude třicet)
Mně se momentálně pokouší
Mně se momentálně pokouší vychovávat můj čtyřletý syn, takže mě ještě leccos čeká. :)
Tvůj komentář ve mně probudil
Tvůj komentář ve mně probudil nostalgické vzpomínky na jistého osmiletého chlapečka, který mi před svou kamarádkou ze školy důležitě vysvětloval rozdíl mezi pádlem a veslem. (ehm... divokou vodu jsem jezdila dávno předtím, než se narodil) Jo, máš pravdu, ještě tě toho hodně čeká :-) Díky.
Velmi úsměvné jsou ty situace
Velmi úsměvné jsou ty situace, kdy vás dítě opravuje, pokud mluvíte nespisovně. V jedenácti.
Tohle mého chlapečka sice
Tohle mého chlapečka sice nikdy nenapadlo, ale zažila jsem to s neteří. Nebude to specialita holčiček? :-)
Mně chlapec nevadí, a své
Mně chlapec nevadí, a své dítě bych taky dala někam jinam než do Bradavic, tam se dějí strašné věci! :-D Pěkně si to malují, ti dva :-)
Co máš proti Bradavicím? Co
Co máš proti Bradavicím? Co profesor, to odborník na slovo vzatý, velmi předvídavý a otevřený ředitel, bezpečí studentů zaručeno... ;-)
:DDD
:DDD
Asi tak. :-DD
Asi tak nějak. :-DD
Dámy
a tuhle znáte?
https://archiv.hpkizi.sk/modules.php?name=News&file=article&sid=4299
Roztomilé. A tak
Roztomilé. A tak pravděpodobné. ;-) Díky za odkaz.
Mně taky Rolfi připadá ještě
Mně taky Rolfi připadá ještě v pohodě na to, kolik mu je.
A má u mě body k dobru za to, jak vychází s desetiletou Lenkou.
Bradavice jsou Bradavice, ale o Krásnohůlkách si taky nedělám žádné iluze, vzhledem k tomu, že v poháru tří škol se krásnohůlští ani trochu nepodivovlali nad povahou úkolů.
Je zajímavé, jak člověk až s
Je zajímavé, jak člověk až s odstupem vidí, kolik je v celém potterovském světě nesmyslů. Jenže ten příběh je tak dobře vyprávěný, že to čtenářům zpočátku ani nedojde.
Však jsou to knížky pro děti,
Však jsou to knížky pro děti, jako takové jsou geniální.
A to dítě schované v nás
A to dítě schované v nás, dospělých, má ty knížky prostě rádo a hotovo. :-)
Teda skoro skoda, ze plan
Teda skoro skoda, ze plan nevysel.
A jelikoz jsem to ted cetla davkove - Freduv obraz je skvely!
Všechny krásné plány holt
Všechny krásné plány holt nevyjdou.
A Lenka děkuje za ocenění svého prvního magického portrétu. :-)