Jen žádnou paniku

Fandom: 
Drabble: 

To klidné sobotní ráno voněl vzduch sluncem a jarem. Děti dováděly venku, z otevřených oken kuchyní zavoněl oběd, z každé domácnosti jiný. Někteří tatínci si jdou se džbánkem pro točené.
Vnímavý pozorovatel však slyší, že ptáčci cvrlikají nějak jinak, silný jarní vzduch pomalu těžkne, slunce nezáří tak jasně. Něco se děje, nikdo však netuší co.
Večer obyvatelé západních a jižních Čech ladí na svých televizorech jako obvykle rakouské a západoněmecké zprávy. Nechce se jim věřit tomu, co se dovídají. Druhý den letí ta neuvěřitelná zvěst o výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu od úst k ústům.
Československá televize a rozhlas mlčí.

Komentáře

Obrázek uživatele ioannina

Nepamatuju se, že bych si všimla. (Nejsem asi dost vnímavý ptáček.) Zato si bezvadně vzpomínám, jak jsem se bála, když nám to ve škole nakonec řekli.
Pustili nás dřív, my jsme s kamarádkou utekly k mojí babičce, protože oboje rodiče byli samozřejmě v práci, a babička nám ordinovala protistresovou buchtu. :-)) A pak už nám tak nějak nevadilo, že sedíme u panelákového okna velkého přes celou stěnu.
Co ostatně dělat jiného.
Možná babička věděla, že je to tu už tři dny a že jestli jsme na to neumřeli doteď, tak se to sotva stane dnes, jen proto, že už to víme...

Tak vnímavější jedinci prý cítili, že "je něco ve vzduchu".
Manželka mého dnes už bývalého kolegy byla tehdy v Tatrách (Slovensko bylo zasažené víc) a prý silně cítila, že ten vzduch "řeže".
My jsme to chytili na západních Němcích, takže jsme to věděli už ten den, ale panika u nás doma nebyla.
A taky pamatuju, že jedna teta - doktorka, která měla známé na nějaké měřící stanici, nám později vyprávěla, že jí ti známí říkali, že se jim mohly zbláznit přístroje.
Stejně je to strašný - my, takový mladý holky - a jsme PAMĚTNÍCI :-o

Obrázek uživatele ioannina

Tak. Pamětníci. Škandál. :-D
Asi jsem na nějaký pořádný zhodnocení řezavýho vzduchu byla moc malá - na základce... Zato na paniku jsem měla věk akorát. Hlavně s těma věčnýma cvičeníma v atombordelu a s krytem v chodbě s odlupujícím se fialovým papírem na oknech... (Nezapomenout na metodiku lehání si hlavou směrem od výbuchu. :-D )
Ty přístroje mohly být pěkný maso. To by mě zajímalo, porovnat křivku normálního měření - a tohohle.
Švédi od té doby prý, podle jednoho spřáteleného emigranta, přestali sbírat houby. Drží je to dodnes. Němci nejspíš dtto, ale tam to nemám ověřený.

:)))
Je fakt, že se říkalo, že by se ten rok houby sbírat neměly a prej byly dost velky.
Matuska na jednom z posledních koncertů tady řekl "Nechoďte na houby,budete zářit jak Černobyl" a za to mu chtěli dát stopku.
Jo, pochodový cvičení neboli pochodaky... pláštěnky a pytlíky na ruce a nohy. A hlavně si lehat hlavou od výbuchu :)
"Co uděláte v případě, že uvidíte jaderný výbuch?"
"Budu se dívat, protože už něco takového víckrát neuvidím."

Obrázek uživatele ioannina

:-DDD Tak.
Ostatně podobný pěkný výbuch (a taky zaviněný lidskou blbostí) tutlali někdy tou dobou i Amíci. A pak na to téma vznikla aspoň jeden suprový thriller (s použitím skutečných událostí). Ale myslím, že víc mě dostal ten Kurosawa s tou svou bláznivou stařenkou, která přežila Hirošimu, má PTSD a zakrývá vnoučata bílými prostěradly, když je bouřka.

Kdoví, kolik takových výbuchů vlastně bylo.
A co bordelu se dostalo do ovzduší, vod i země kvůli jaderným zkouškám. Možná je proti tomu Černobyl břídil.

Obrázek uživatele Aplír

Já si vzpomínám, že jsme se dívali na TV a mysleli jsme si, že máme porouchaný přístroj. Házelo to blesky, obraz byl divně roztřesený. Byl tam krátký záběr vrtulníků z té oblasti se slovním doprovodem, že hasí požár. Co hasí nebylo sděleno. Až později jsme se to dozvěděli a tím se vysvětlila i příčina domnělé poruchy.

Vidíš ~ na blbnutí televize si nepamatuju, hrála normálně. Ale ty záběry ostrý nebyly, to je fakt.

Obrázek uživatele Carmen

Skvělé drabble!

Díky!

Obrázek uživatele KattyV

Bylo tehdy krásně. Necítila jsem vůbec nic. Jezdili jsme v lese s kočárem, v něm náš tříměsíční syn. A zprávy, které se tenkrát objevily v televizi a novinách byly tak vágní a neurčité, že nás nevarovaly ani trošku...

Dokonce se za pár dní musel jet i Závod míru.
My tady v Čechách jsme na tom byli relativně dobře, prý se ten mrak nějak rozrazil o hory, ale říkala příbuzná, co ležela na Bulovce, jak tam za nějaký týden či dva vozili plno žen ze Slovenska, všechno rakovina.
No ~ četla jsem, že Fukusima vypustila víc bordelu než Černobyl a hlavně pořád to z ní uniká. A co naděláme...

Obrázek uživatele Keneu

Sím, já ještě nebyla na světě, ale drabble je výborné.

Díky!

Obrázek uživatele Tora

jo jo, to bylo tehdy zlý... my panikařili,protože jsme se dívali na rakouský zprávy - bydlel jsme tehdy kousek od hranic, takže bez problémů - a doma nic, klid, ticho po pěšine, to máš pravdu. A ještě tam nahnali peleton Závodu míru myslím.
Dobrá připomínka, super nápad.

Jo, oni ho tam nenahnali, oni ho jen nezrusili ani nezmenili trasu
Díky!

Tak to je opravdu výborný nápad. Jo, to bylo ticho po pěšině.

Díky!

Obrázek uživatele Faob

rád, že tento nápad (měl jsem taky, ale neodvážil jsem se) zpracoval někdo tak zkušený a pera jistého jako Peggy! Díky Ti, krása!

Já děkuji Tobě!

Obrázek uživatele Martian

Jo, tohle mlčení bylo vážně sprosté.

Sprostých mlčení bylo a je... a nejspíš i mnohá horší... :-(

Obrázek uživatele kytka

Zažila jsem jako dítě, ale vůbec si nepamatuju nějaké znepokojení. Ticho po pěšině očividně fungovalo skvěle.
Drabble výborné, moc se mi líbí ten civilní nepatetický styl.

Děkuji Ti za milý komentář!

-A A +A