Omnia tempus habent XII.
Špatně naložený Profesor naditý tuňákem píše o dobře naloženém tučňákovi ve světě a v situaci, ve které by nepřežil ani naložený v láku.;-)
Předchozí zde.
Vraspírův život to nebyl. Na to byl pád příliš krátký. Vlastně by byl býval krátký i na život předškolního dítěte.
A tak tím jediným, co Jaroslav viděl, byl tučňák. Plul na modře svítící hladině a vypadal, že si to opravdu užívá.
O polovinu srdečního tepu později dopadl Jaroslav do rosolovité hmoty. S prskáním se vynořil.
Díky spojeným rukám uslyšel Vraspírovu nadávku. Marka neslyšel, protože ten se vznášel vedle tučňáka a nikoho se nedržel. Jeho tvář začínala ztrácet kontury.
Je bez spojení. Musíme se dostat k němu. Pusť, ty mě uslyšíš, přikázal Vraspír. S Jaroslavem v závěsu se vydal k Markovi.
Následující zde.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Jejdanečky!
To je až horor, ty jovky! Parádní, o tom žádná, ale i Ty, Brute?! Docela si hraješ s žánry...
Děkuji za komentář.
Jen úplně nevím, jak si ho vyložit. Mixuju to už moc?
Když mě tam ta poslední témata vůbec nesedla. Domnívám se, že to příběh dost zkazilo.
Nezkazilo! To byla pochvala..
Nezkazilo! To byla pochvala... Já jsem hororový maniak, takže naopak hrozně oceňuji! A prostě - v takhle krátkých střizích, kdy jeden přes ty hromady textů, které musí v proluce přečíst, už leccos zapomene, jsou výrazné scény strašně důležité!
Děkuji podruhé. Já si totiž
Děkuji podruhé. Já si totiž opravdu nebyla moc jistá. Proto mě tvé povzbuzení těší.
když žáby, proč ne tučňák.
když žáby, proč ne tučňák. Vždyť je to vlastně přírodopisný kabinet :-)
Díky za koment.:-)
Jen v kabinetě dávno nejsou. :-)
Povedené!
Povedené!
Děkuji.:-)
Děkuji.:-)
Má to švih a úžasnou
Má to švih a úžasnou atmosféru! Chci další!
Už máš.:-)
Už máš.:-)
Děkuji vřele za koment.:-)
Tučňák? Vážně? To se to
Tučňák? Vážně? To se to parádně zamotává :)
Trošku. Dík za koment.
Trošku. Dík za koment.