Saem
Po odchodu bratra získala Gee nejlepšího přítele. Kamaráda, který jí provázel téměř celým dětstvím a chránil ji až do samotného konce. R.I.P. Saeme.
K této pasáži jsem se v knize ještě nedostala, ale už teď vím, že se mi nebude psát lehce, je to jako smrt v rodině :-(.
No, jen doufám, že do konce dubna nevyzradím celý děj :-D. Eillen, do čeho jsi mě to dokopala???
Mrskl s ní na postel, jako by to byla jen hadrová panenka. Třásla se po celém těle. Hrabě se nad ní tyčil a ona se cítila bezmocná. Zrazená vlastní rodinou.
Hrubě si ji přitáhl a políbil. Rukama surově putoval po jejím těle. Chtěla křičet na celý svět, ale věděla, že by jí nikdo neslyšel.
Pak zaslechla vrčení. Zvuk naděje, který dával najevo přítomnost posledního přítele.
„Zmiz, bestie!“ zařval hrabě ve chvíli, kdy se po něm zvíře ohnalo.
Neviděla, jak se to stalo. Ale když si jí po pár minutách hrabě násilím bral, její pohled setrvával na prázdných očích psího hrdiny.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Já za nic nemůžu! Já ti jen
Já za nic nemůžu! Já ti jen dávala odkazy na Adamara a jeho příběh.
A vůbec se ti nedivim, že se tohle špatně psalo... Saema je ni líto :-( byl to nejvetsi hrdina na celém kontinentu.
No právě, ty tvé odkazy :-D :
No právě, ty tvé odkazy :-D :-D... furt mi to tam cinkalo, že jsem též musela začít psát, abych se necítila tak zahanbeně, že nic nerobím :-D.
Jo, toho pak asi obrečím... zatím je to jen v drabble, v knize už to bude víc reálné. Ale zase už byl starý a prožil krásný a dlouhý život - taková malá útěcha.
Ale ne, chudák pes!
Ale ne, chudák pes!