Vl(kodla)čí máky
Vnitřní přestřelka je u konce, Dokonalé rande až na druhém místě. Tak tedy podruhé moje nejmilejší "Vl(kodla)čí máky" na téma Makovice. :)
Sedět na louce, dívat se na nebe... A v ruce držet vlčí mák.
Na chvíli zapomenout na všechno. Na chvíli nebýt prokletý...
Rudý květ - symbol krve. Trhaný za úplňku? O to líp. I tak v něm viděl naději.
Trpká, jemně nahořklá chuť - jako život sám. Z očí do očí, nesnažil se nic předstírat...
Mák vlčí - v řeči květin značí útěchu a skrytou lásku. Docela výstižné, není to tak?
Dva korunní lístky - nedílná součást vlkodlačího lektvaru. A přece z něj vždycky vyzařoval klid.
Přes to všechno (a nebo snad právě proto?) byl vlčí mák jakousi jeho součástí. Nejen té vlčí stránky.
Možná proto, že vlčí máky jsou i jakousi součástí mě samé. :)
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To je tak nádherně klidný,
To je tak nádherně klidný, úplný pohlazení vztekajících se nervů z dalšího přesčasu v práci. A je to dokonale removský. Děkuju.
Moc pěkné!
A v jistém smyslu krásná brutální lyrika - něžné vlkodlačí rozjímání nad vlčím mákem...
Moc hezké.
Moc hezké.
Nádhera. Poklidné, smířené,
Nádhera. Poklidné, smířené, trochu teskné.:-)
Souhlasím se strigg, je to
Souhlasím se strigg, je to pomalé a tišící rozbouřené vody. Lupina vidím.