Myšlenkové stínohry

Obrázek uživatele Carmen
Úvodní poznámka: 
Fandom: 
Drabble: 

Byl na svobodě, ale ještě pořád neměl pocit, že doopravdy je venku.

Někdy zkoušel tipovat, za kolik dní si začne připadat normálně. Za třicet? Sto?
Kolik přátelských slov je třeba, aby trvalo aspoň pár hodin, než mu na rameno zaklepe starý známý stín?
Remus by to mohl chápat – ale měl vlastní stíny a myšlenkami byl... moc s Tonksovou, než aby se dokázal prát s cizí tmou.
Neřekl mu to naplno.
Harry byl dítě.
James mrtvý.
Paradoxně ho napadlo, že Srabus má možná představu o životě ve vlastním soukromém vězení. Vole.

Dál se trochu moc smál – a zvykal si na stín.

Komentáře

Obrázek uživatele Saphira

To je krásný... a smutný... a taky trochu vtipný. Líbí, káč!

Obrázek uživatele strigga

<3
(I když mám na to trošku jinej náhled a myslím - doufám - že tehdy byl ještě víc s ním než s Tonksovou. Ale stejně. <3.)

Obrázek uživatele Gwendolína

Však já to říkám pořád, že toho mají se Srabusem hodně společného. :D
Líbí!

Obrázek uživatele Faob

jak jinak, hezké obraty (na rameno klepající stín, rvačka s cizí tmou), ale tentokrát jsem se ztrácel...

Obrázek uživatele Lee

Moc krásné... Stejně je to škoda, že si tihle dva (S+S) nikdy nemohli být opravdovou oporou. (Nebo mi to tak aspoň přišlo.)
Ale tohle je napsané se značnou empatií, moc se mi to líbí.

Obrázek uživatele Owes

No, ten smích si moc dlouho neužil... Ehm, vlastně nikdo z nich si moc dlouho neužil... nic.

Obrázek uživatele Lejdynka

Kromě toho, že naprosto ignoruju kánon Remus-Tonksová (a kromě toho, že v té chvíli ho to ani podle kánonu ještě nenapadlo) - a pochybuju, že by mu Remus nepomohl, vždyť mu muselo být úplně jasné, jak se cítí - je to hezký :)

Obrázek uživatele Owlicious

Jak teď dočítám, tak u tohohle mi dost bolestně zatrnulo. Moc pěkně vykreslené a poslední věta je perla.
Přidávám se do tábora, který si myslí, že Remus tehdy ještě Tonksovou neřešil.
Na druhou stranu měl vůči Siriusovi pocit viny a z toho je těžké se vzpamatovat - takže předpokládám, že se mu vyhýbal, ne proto, že by mu pomoct nechtěl, ale proto, že to krmilo jeho vlastní temnotu...

-A A +A