Prázdné místo
Někdy je samota to, co potřebujete, abyste zjistili, koho postrádáte.
Někdy je ticho to, co pomáhá uvědomit si, čí hlas vám nejvíc chybí.
Seděl v kostelní lavici, ruce sepjaté nad Barnabyho starou Biblí.
Jeho slzy dopadaly na kožené desky a jedna po druhé se vpíjely do drobných prasklin.
Dokud vedle sebe neucítil teplo jejího těla a nezaslechl v hlavě ozvěnu jejích myšlenek, myslel na to, jak zatraceně moc mu schází právě Barnaby.
Dokud na něj nepromluvila, přísahal by, že Barnaby je tím, koho si přeje znovu slyšet.
„Může z nás být dobrá dvojka,“ řekla Annie a políbila ho na tvář.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
fňuk
fňuk
Ach!
Ach!
Tohle je silné. K pláči se
Tohle je silné. K pláči se přidávám - Barnaby! Fňuk.
Děkuji vám za komentáře. Nu,
Děkuji vám za komentáře. Nu, každý máme někoho, na koho vzpomínáme s láskou
Já tady ale fakt pláču! :( I
Já tady ale fakt pláču! :( I když konec je nadějný, tak si prostě nemůžu pomoct. Má to krásnou atmosféru.