Pocit naplnění
Nahrazuji si téma Makovice.
Slunce zapadalo v dáli a na nebi se rozplynuly červánky. Právě končil letní, azurový den. Byla opodál od dětí, které si hrály v lese. Seděla na vyšlapané cestě v obilí a sledovala, jak se ve vzduchu prohánějí vlaštovky. Vítr si hrál s jejími dlouhými vlasy a pokračoval dál do korun stromů, kde si listy vyprávěly. Klid a krása okolo ní ji přiměla vykouzlit úsměv na rtech, zavřít oči a vychutnat si poslední dopadající paprsky. Nepozorovaně se k ní zezadu přiblížil On. Objal ji pevně kolem pasu a políbil na krk. Za zády pro ní schovával svázané makovice. Konečně byla šťastná...
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To je krásné, úžasně
To je krásné, úžasně romantické. :)
Něco podobného jsem zažila,
Něco podobného jsem zažila, až na ty makovice a toho chlapa :-D
Jeee to je nádhernýý :)) to
Jeee to je nádhernýý :)) to jde do oblíbených!
Ooo, to je pro mě čest a jsem
Ooo, to je pro mě čest a jsem ráda, že tu scénu, kterou jsem popsala, že jsem ji neviděla samotná :-)
Rozhodně jsem ji taky viděla
Rozhodně jsem ji taky viděla :)) úplně se mi totiž vybavilo jedno místo u nás na chalupě... a vzápětí tudíž taky moje drabble na téma Před tím a potom :) Cítím z toho léto a tu krásnou atmosféru!
Je hezké mít takové místo a
Je hezké mít takové místo a mít možnost se na něj vracet pravidelně =) Momentálně mi takové místo chybí, tak alespoň takto...
Tak snad brzy nějaké takové
Tak snad brzy nějaké takové najdeš :( já si neumím představit že by mě někdo odtrhl od naší chalupy... je to můj domov, moje zásobárna energie, moje všechno :))