Ariadnino klubko v barvě máků

Obrázek uživatele Carmen
Úvodní poznámka: 

(ťuk - tak od 3:20)

Fandom: 
Drabble: 

Je jí jednadvacet, točí se v nové sukni jako vlčí mák, ten voják se tak usmíval!
Chce to popsat kamarádce, ale zní to jako doplňovačka, tolik nejde říct.
Viděli se, bože, v úterý… nebo středu? Dny se pletou, když je tolik štěstí!
Je jí třiadvacet a měla svatbu a plnou náruč vlčích máků.
„Škoda, žes nepřišla!“
Je jí pětadvacet a v náruči chová první vnouče, ne, dceru, třiadvacet a vlčí máky, vnučka sbírá makovičky – Ta moje makovice! – makovičky sypou svoje tajemství, kamarádka – ta slečna – se usmívá přes slzy a hladí ji po ruce, jednadvacet,
vypadáš jako moje dcera – kdo jsi?

Závěrečná poznámka: 

(...ano, dneska mělo být to konečně veselé drabble. Ehm.)

Komentáře

Obrázek uživatele kytka

Nevím, co na to říct.
Hodně, hodně silné.

Obrázek uživatele Carmen

Myslím, že je to víc než dostačující komentář, děkuju. :)

Obrázek uživatele Aplír

To je ale smutné...

Obrázek uživatele Carmen

Je. Ale moc se mi chce věřit, že z toho v čase ztraceného nemocného pohledu to není aspoň chvílemi tak zlý (celkově to teda zlý bude asi dost).

Obrázek uživatele Zuzka

au au au au au... :,(
Velice sugestivní.

Obrázek uživatele Carmen

*omlouvá se*

Obrázek uživatele Rya

Povedené. Ach jo :(

Obrázek uživatele Carmen

Kuju :)

Obrázek uživatele Faob

nejen obraty ("točit se v nové sukni jako vlčí mák"), ale i celkové plynutí... Jenže: asi tomu moc nerozumím... Můžeš prosím hodit nějaké stéblo tonoucímu?

Obrázek uživatele Carmen

Stéblo – hodně jsem u toho myslela na pratetu... měla Alzheimera.
Ono je to schválně i hodně přikrášlené a lyričtější, protože reálně je to spíš dost surově a syrově hnusné, ale chci věřit, že aspoň v tom jejich světě v hlavě to chvílemi v tom motání se v čase hezké je.

Obrázek uživatele Faob

Děkuju.

Obrázek uživatele Lejdynka

Ale příště už fakt povinně, kdo to má pořád číst :(
<3 Káč.

Obrázek uživatele Carmen

Já se opravdu, opravdu omlouvám a budu se dnes snažit! :D

Obrázek uživatele strigga

Četla jsem ho už včera, ale vůbec mě nenapadalo, co na to říct.. je mi z toho smutno. Ztratit se ve vlastní paměti je pro mě jedna z nejhorších věcí, co se člověku (i jeho blízkým) můžou stát. Ale obdivuju způsob, jakým je to napsaný..

Obrázek uživatele Ancient Coffee

Když forma dokonale doplní obsah, vznikne z toho symfonie. I když smutná. Tohle se prostě povedlo!

-A A +A