Vývoj našich makovic

Obrázek uživatele Ilian
Úvodní poznámka: 

Berte to s nadhledem :-)

Drabble: 

Když jsme byli ještě malí špunti, měli jsme makovici v porovnání s malým tělíčkem velkou jako meloun. Máku (myšlenek) tam však bylo pramálo. Postupně, jak jsme rostli, se začala přisypávat malá zrnka našich prvních slovíček a objevů.

Pak ale přišlo dospívání. Puberta a hlasitá hudba na rockových koncertech nám vypálily díry do hlavy, spousta máku se vysypalo a nezbylo, než začít znovu.

Mák zrál a zrál a najednou jsme byly skoro stejně moudří jako makovice z Víly Amálky.

Potom ale stáří makovici proděravělo a mák se začal pomalu sypat ven. A za nějakou dobu už byla makovice pustá a vysušená.

Závěrečná poznámka: 

Bylo to ve Víle Amálce??

Jo a musela jsem smazat část o škole. Docela to tam chybí.

Komentáře

Moc pěkné, i když je to krutá realita.
Závěrečná otázka mě pobavila. Ne, bylo to v Makové panence, ale jednou jsem zjistila, že jsem na tu makovici absolutně zapomněla a připomněla se mi, až když jsem jednou nádhodou zapla televizi a zrovna to tam bylo.
Jo, ty díry. Aspoň v tom nejsem sama.

Moudrá makovice pomáhala Makové panence. ale s oběma vílami nás seznámil Václav Čtvrtek.
Jojo.už taky u sebe pozoruju úbytek obsahu makovice.

Obrázek uživatele Tenny

Ha, zvlášť poslední věta mě dostala. Je to skvělá metafora. :)

-A A +A