Stejnou cestou
Protože je hodně o mně. Nebo spíš o někom, kým bych chtěla být.
Ovládl tě strach a to je zlé. Paralyzuje tě, ale to není zdaleka to nejhorší. Relativizuje.
Existují věci, pro které stojí za to zemřít? Tážeš se na otázku, kterou jsi nikdy dříve nepoložil.
A strach odpovídá rozhodně: ne. Nenaslouchal bys mu, ale jeho odpověď je podepřena realitou hlavně, jejíž ústí spočívá na tvém zátylku.
Zaslechneš zuřivou otázku a víš, že se musíš rozhodnout. Z nadcházejícího bezvědomí tě probere záblesk vzpomínky na den, kdy ses Mu odevzdal. Na nesmazatelný kříž na tvém čele.
Odkudsi tiše, chraplavě zazní: "Credo... Credo in unum Deum."
A ty se modlíš, aby ten hlas byl tvůj.
Ještě udělám tradiční výběr, nebojte!
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Poslední věta
je geniální!