O krásné komtese a rákosové stezce
Vlastní fandom přidávám z ohledem na pravdivé jádro (tedy pravdivé v rámci NKMD). Znalost mého fandomu naprosto není podmínkou pro čtení tohoto pokusu o pověst, pravidelní čtenáři z toho budou asi tak stejně moudří jako čtenáři nepravidelní či ti, kteří nečtou ;).
Na břehu jezera stávalo sídlo uherského hraběte. Ten měl dceru Alžbětu. Byla krásná a laskavá a nemohla se nabažit procházek kolem nekonečných vod jezera. Ty ji každou noc na oplátku konejšivě zpěvem větru tančícího na vlnách ukládaly ke spánku. V těchto vodách ale žil také vodník, který se rozhodl, že se s Alžbětou ožení, a jednoho večera ji unesl pod hladinu.
Krásnou komtesu už nikdy neviděli, ale rákosí a lekníny si za jedinou noc prorazily cestu ven z vody až k hraběcímu sídlu. Povídá se, že se tak mladičká dívka naposledy loučila s rodiči. Dlouhá rákosová stezka tam roste dodnes.
Invaze leknínů se určitě počítá! :D
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Líbí se mi to moc, i když je
Líbí se mi to moc, i když je pravda, že nevím, jakou to má spojitost s hlavním příběhem... Ledaže by to byla metafora na císařovnu Sisi. Nebo tak něco. :D
Proto jsem to napsala to
Proto jsem to napsala to poznámky. Ta spojitost jednou vyplyne, já to do fandomu zařadila, protože já vím, že to k sobě patří, a chtěla jsem to všechno mít po kupě :).
Moc pěkné. Poetické.
Moc pěkné. Poetické.
Děkuji.
Děkuji.
jé, to je krásné
jé, to je krásné
*culí se* Kujů!
*culí se*
Kujů!