O švarném Fjodoru Tugarinovi a odvážné stopařce

Obrázek uživatele Jeřabina
Úvodní poznámka: 

Odehrává se tak nějak souběžně s Odráží se nebesa.

Drabble: 

Do staré samoty jednou přijeli muž a dívka.
Dívka bývávala nejlepší stopařkou Sibiře, malovanou flintou, Marjou Morevnou, vládla. Ale teď její ruce zachvacoval třas, Marju dávno ztratila.

Když les řádně prochodila, vzala mužovu pušku na lov poprvé. Ale roztřesené ruce selhaly.

Když trefila šišku na sto kroků, vyšla na lov podruhé. Ale cizí puška neposlechla.

Sedm večerů potom stopařka doma pažbu malovala. Potom řekla muži: „Pojmenuji tu pušku Fjodor Tugarin, aby Marju Morevnu domů přivedla.“ Potřetí vyšla do lesa.
Pevnýma rukama laň skolila.

Tak lesy dobyla stopařka s Fjodorem Tugarinem. Ale že dobrému člověku vždycky pomohla, místní ji tuze oblibovali.

Závěrečná poznámka: 

Skácel pro stopařku:
Svým černým tělem vzbuzovala žizeň
po celou zimu,
pak ale náhle zazněl tón
a cosi propuklo a z nahořklého dřeva
(jako když mladý bůh se hněvá)
na světlo vyšly květy.

A mne se neptejte, snad povědí to včely
o zlatém zvonu,
který obklopuje strom,
o skvělém tajemství
tak skvělých jeskyň bilých,
o každém květu, každém květu tom.

A mne se neptejte, nic nepovím a nevím,
jen to, že blýskalo se
a z nahořklého dřeva
(jako když mladý bůh se hněvá)
na světlo vyšly květy - trnka rozkvetla.

Komentáře

Obrázek uživatele Aries

krásný

Obrázek uživatele Jeřabina

Dík! :)

Obrázek uživatele Profesor

... se budu opakovat. Jsi opravdu mistr. V drabble je cítím hodně skrytých věcí, třebaže je tak nějak plné lesní pohody.
Anuška je šikovná. Ta samota by jí snad mohla pomoci z jejích problémů. Snad se pak jednou dočká i bratříčků.

Mimochodem, chválím báseň. Podle ní se jmenoval jeden výběr, co bych ho moc chtěla, ale myslím, že ho těžko budu shánět...:-(

Obrázek uživatele Jeřabina

Díky moc :) Jo, Anna sice pořád bratry hrozně postrádá, ale aspoň je někde, kde je schopná nějak žít, a má v tom životě už i jiný věci. Ona prostě nemohla nikdy žít ve městě.

A soucítím, Skácel se shání fakt mizerně. Já mám tak půlku jeho sbírek a druhou tak postupně archeologicky dohledávám, ale jde to ztuha.

Obrázek uživatele Zuzka

Já se dneska strašně dojímám... awwwww, jsem šťastná za Anušku, že jí věci zase dávají alespoň nějak smysl.

Obrázek uživatele Jeřabina

Díky :)

Obrázek uživatele Arenga

teda byla jsem zvědavá, jak se ti do příběhu podaří zasadit laskavou invazi a zvládla jsi to opět výborně
A mimochodem, co vlastně bylo Anušce? A už je v pořádku, pomohli aspoň ti pařížští doktoři?

Obrázek uživatele Jeřabina

Díky moc :)
Anušce byla ve válce kombinace nějaké imunitní poruchy a dlouhodobého vyčerpání organismu a vedle toho nějakého táhlého zápalu plic. To poslední se v Paříži vyléčilo, to druhé se tak postupně životem mimo válku zatáhlo, to první je chronická věc, kterou si Anna ponese celej život, ale není přímo zabijácká.
Takže Annina nemoc s ní bude tak trochu celej život, ale pokud ten život už nebude tak drsnej jako v občanské válce na Sibiři, tak se s tím žít dá.

Obrázek uživatele Arenga

díky moc za vysvětlení

Obrázek uživatele Tenny

To je krásná pověst, cítím z toho tu ruskou poetiku. :)

Obrázek uživatele Jeřabina

Děkuju, já si užívala, že můžu jednou napsat pořádnou bylinu.

-A A +A