Večerní rituál
Po zdi se plazily ostré stíny vykrojené tančícími plameny. Litinové pláty rozpálené do běla. Sedačka, opěradlo…
Železný trůn polstrovaný žárem.
Oheň vysoušel slzy, ale vzlyky zadusit nedokázal.
„Ublíží jí to. Nechci, aby jí to ublížilo. Bude mrtvá, úplně mrtvá,“ štkalo a prosebně obracelo své obsidiánově černé oči k těm, kteří ho sem přivedli. Ramínka se mu třásla pláčem.
Matyáš si povzdechl. Ještě donedávna se golemátko ve své sedací pícce cachtalo stejně nadšeně jako lidské dítě ve vaničce. Jenomže pak si oblíbilo gumovou kachničku.
Problém vyřešil pan Koloc ze Zákolan. Sehnal pískově žlutou tvárnici a majzlíkem ji přitesal do správného tvaru.
Poznámka: Při psaní tohoto drabblu nebylo ublíženo žádné kachniččce.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To je... tak roztomilý!
To je... tak roztomilý!
To ono je. Ale stálo mě to
To ono je. Ale stálo mě to tři zahozený nápady, než jsem vymyslela, jak na dnešní téma nenapsat depresivní drabble.
:-)
Golemátko je prostě sladký. To tady chybělo!
Jo, mně taky chybělo.
Jo, mně taky chybělo.
Kachnička za kachničku pro
Kachnička za kachničku pro golemátko.
Děkuju! Předám zmíněnému
Děkuju! Předám zmíněnému zedníkovi.
Kachnička pro golemátko!
Kachnička pro golemátko!
Díky bohu za pana Koloce! ;o)
Ježiš, a já čekala, jaký
Ježiš, a já čekala, jaký drasťák z toho vyleze! Krásný! <3
Oblibuji!
A doporučuji kachničku ze šamotové cihly :)
To je rozkošné! :-D
To je rozkošné! :-D